Jednoho rána roku 2006 opouští mladá lékařka svůj krásný dům a jeho příštímu majiteli nechá ve schránce dopis s pokyny.
Jenže nový nájemník najde zvláštní stavbu, kterou kdysi vybudoval jeho otec, v jiném stavu. A když si vymění se svou předchůdkyní další dopisy, zjistí, že žijí v rozdílném čase – podle muže se píše teprve rok 2004.
To jste ještě neviděli
Tak začíná zvláštní romance, jejíž hrdinové vymýšlejí krkolomné kousky, aby se navzdory nevysvětlitelné propasti dvou let mohli konečně setkat. Z dopisů už o sobě vědí vše – shodou okolností se oba právě rozloučili s minulostí a zkoušejí začít znovu.
Čím víc si navzájem odhalují svá tajemství, pochybnosti a sny, tím bližší pouto je váže. Zamilují se do sebe a ve snaze překlenout záhadnou bariéru si domluví rafinovanou schůzku. Riskují však, že násilné propojení odlišných světů je může odloučit navždy.
Milostný příběh přesahující hranice času oba herce okouzlil. „Dům u jezera je netypická love story,“ míní Bullocková, „něco, co jste zcela jistě dosud nikdy neviděli.“
Také Reeves tvrdí: „Způsob, jakým se ti dva setkávají, je opravdu originální a dojemný. Jak může ona hodit do schránky dopis v roce 2006 a on si ho vyzvednout o dva roky dříve?“
Oba hrdiny bavil také dnes již vzácný způsob komunikace prostřednictvím dopisů. „Vyžaduje, abyste strávili čas formulací myšlenek. Psaní vám dovoluje být velmi
důvěrný, uvážlivý a sám sebou,“ soudí herec.
Rovněž jeho partnerka vidí v dopisech výhody: „Nechodí kolem horké kaše, neznají ty povrchní triky, když se dva lidé seznamují a snaží se předvést v nejlepším světle. Takhle mohou být naprosto upřímní, pošetilí, rozčilení, melancholičtí a vážní, špatné vtipy a špatné nálady nevyjímaje.“
Nápad bez hranic
Dům u jezera vznikl podle původního jihokorejského filmu Il Mare z roku 2000, zkoumajícího netušené možnosti komunikace napříč časem. Snímek Il Mare se stal objevem na mezinárodním festivalu v Pusanu, kde upoutal i producenty Douga Davisona a Roye Leeho, zakladatele společnosti Vertigo Entertainment.
Rozhodli se, že asijský nápad zprostředkují v nové verzi širšímu publiku. „Tak jedinečný milostný příběh jsme nikdy předtím neviděli,“ uznává Davison a Lee podotýká, že bylo přitom snadné představit si jej v amerických kulisách s americkými herci: „Zápletka je totiž absolutně univerzální. Neobsahuje nic, co by ji přímo vázalo ke korejské ani jiné konkrétní kultuře.“
Tím však cesta nápadu neskončila. Ač se Dům u jezera točil ve Spojených státech, především v Chicagu, režiséra Alejandra Agrestiho našli producenti v Argentině. Uchvátil je jeho slavný film Valentin, cenami ověnčené vyprávění o malém chlapci, jenž sní o dráze kosmonauta.
„Zaujalo mě, jak si děj pohrává s časem a jakým způsobem se ti dva do sebe zamilují, navzdory nemožnosti se setkat. Zpočátku si myslí, že vzájemná výměna dopisů je jen hra. Ale to, co se zdálo nepochopitelné, má ve skutečnosti vlastní logiku,“ vysvětluje režisér.
Dům, který už nestojí
Bullocková a Reeves jsou kamarádi už od Nebezpečné rychlosti. Úspěšný thriller přinesl Bullockové první hlavní roli a oběma řadu cen a nominací včetně nejlepší filmové dvojice a polibku. Od té doby spolu sice nepracovali, ale zůstali prý v kontaktu.
„Už při první zkoušce Domu u jezera jsem se cítila jako doma. Trvá mezi námi porozumění a důvěra, což je znát i z toho, že se neustále hádáme,“ směje se Bullocková.
S Reevesem sdílela i obdiv k filmovému domu, neobvyklému spojení světla a skla na vodě. „Je to velmi neobvyklý styl, atraktivní, ale jen pro lidi s velmi specifickým vkusem,“ uvažuje herečka, jíž stavba připomínala stanice pařížského metra z přelomu století. „Tak jako Tádž Mahal je to památník postavený mužem pro zbožňovanou ženu a rodinu.“
To ovšem platí v příběhu – ve skutečnosti dům na ocelových nosnících tři metry nad vodní hladinou vystavěli filmaři za sedm týdnů, dokonce v něm nechali nainstalovat
i topení, aby hercům nebyla zima.
Bullockovou jen zklamalo, že si budovu nemohla ponechat, přesunout a využít prý alespoň pro hosty. Místní odbor pro životní prostředí dohlédl na to, aby z domu snů nezbyla po odchodu filmařů na břehu chráněného jezera ani tříska.
