Z filmové části projektu Bůh by řekl: bože, vy jste divný

Z filmové části projektu Bůh by řekl: bože, vy jste divný | foto: MeetFactory

RECENZE: Bůh by řekl: bože, jaké by to bylo, kdybych tomu rozuměl

  • 1
Pražská MeetFactory už potřetí přidává na mapu letního hraní originální kousek, kterým dopřává pohodu pod širým nebem i těm, jimž odpočinková produkce tradičních letních scén nic neříká. Letošní premiéře však uškodily problémy se zvukem.

Matěj Samec, který má ve smíchovském industriálním prostoru divadlo na starosti, letos opět ke spolupráci přizval Viktorii Čermákovou. Etablovaná režisérka, jež se vedle tvorby v pražském Národním (Rudá Marie) či Švandově divadle (Šaman, Putin a Biľak u trezoru) nebojí ani práce v alternativních centrech (vedle MeetFactory třeba Strašnické divadlo), má ve zdejší novince s krkolomným názvem Bůh by řekl: bože, vy jste divný na starosti filmovou část.

Tu divadelní vytvořil mladý režisér Aleš Čermák. Před diváky tak na dvorku tísnícím se mezi zadní stěnou MeetFactory a dálničním nájezdem společně připravili neobvyklý filmově-divadelní kus, který měl potenciál navázat na loňské povedené představení O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru (recenze zde).

Záběry zachycující příběh romské rodiny střídají divadelní vstupy. Hrát se má o „třech sourozencích, kteří po smrti rodičů hledají víc srandy a víc lásky“. To slůvko „má“ je zde bohužel namístě – minimálně na premiéře se totiž inscenace potýkala s takovými technickými problémy, že nebylo téměř rozumět.

Bůh by řekl: bože, vy jste divný

30 %

MeetFactory

premiéra 2. srpna 2016

režie: Viktorie Čermáková, Aleš Čermák

hrají: Aleš Bílík, Matěj Nechvátal, Ludmila Němečková (ve filmu Tomáš Mižigár, Vladimír Demeter, Josef Richter, Roman Michalčík, Radim Vašinka)

Zatímco kiks s vypadávajícím zvukem portu herečky Lídy Němečkové dokázal duchapřítomně zachránit její kolega Matěj Nechvátal, problém absolutní nesrozumitelnosti filmu neřešil nikdo. Několik metrů od kol svištících aut to totiž asi ani dost dobře nejde.

Náročný kus tak divákovi špicujícímu uši uteče hned ze začátku a nit se pak hledá těžko. Navíc při přesunu na další stanoviště jsou sedačky rozmístěny tak, že z některých míst není na plátno vůbec vidět. Čermák v jednom rozhovoru stylem mladého zaťatého umělce prohlásil, že ho reakce publika příliš nezajímá. Takhle doslovně to však asi nemyslel.