Kupředu, zpátky ni krok
Už rozvil čas a voní nadějemi
svobody, slunce, prší z oblaků.
Vpřed, soudruzi, hle, zaslíbenou zemi,
kde už není pánů ani žebráků
Kde nebe míru nad hlavou se klene,
kde člověk není vlkem člověku.
Vpřed, soudruzi, k té zemi zaslíbené,
kterou chudák marně hledal od věků
Do houfu v srdce spojme svoji víru,
muž podle muže, podle boku bok,
my dojdeme, my dojdeme!
Je čas, je čas by každý z nás
svou paži k dílu zved,
tam, kde se napře síla v jeden ráz, tam se pohne svět!
Do houfu v srdce jeden pevný blok!
Kupředu, levá,
kupředu, levá, zpátky ni krok!
Údernická
Soudruzi, vzhůru do útoku!
Ať každý dobře zamíří,
úkoly prvních pěti roků,
my chceme splnit za čtyři.
Karlova huť nám kráčí v čele,
a Gottwald stojí za námi,
my překonáme plány smělé
my překonáme nadplány.
Voláme všechny hutě, doly,
voláme všechny závody,
voláme zemědělce v poli,
lokomotivy, traktory.
Zrychlete tempo, pojďte s námi,
ať rozkvete nám rodná zem!
V socialismu plnit plány,
to slibujem a dokážem!
Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela!
Ať těm, kteří za nás mřeli,
žádný hanbu nedělá.
Vyhrňme si rukávy, když se kola zastaví, hej rup! Hola hej! Hej rup! Hola hej! Do práce se dej!
Hubu utře, kdo se válí,
republika práce je;
tomu čest, kdo nezahálí,
ten je její naděje.
Makat není otročina,
která spadla na tebe.
Dneska, chlapci, to je jiná –
dnes děláme pro sebe!
Zítra se bude tančit všude
V lukách se třpytí potoky,
vítr nám chladí čelo,
v srdci zní nápěv široký,
že by se tančit chtělo.
Písní a šťastným úsměvem
vítáme nová jitra;
už dnes je krásná naše zem,
oč hezčí bude zítra!
Zítra se bude tančit všude,
až naše vítězné vlajky rudé
na stožáry světa vyletí!
Když dívka v tanci zavlaje,
chlapec jí ruku podá,
úsměvy letí do kraje
rychleji nežli voda.
Hymna demokratické mládeže
Z národů ač jsme různých,
jedno přání teď v nás bude žít
po létech války hrůzných
znovu za blaho všech jdem se bít.
Z rozdílných světa lánů,
od moří, oceánů
k nám všichni spějte,
nám ruku dejte,
vpřed s námi máte jít.
Hřmění děl dobře známe,
z boje přátele chcem věčně ctít,
svatou krev v mysli máme,
naše přátelství dál bude žít.
Ten, kdo čest v duši cítí,
s námi vpřed musí jíti,
nám zítřek věstí,
že lidstva štěstí
my budem v rukou mít!
Ostravská častuška
Soudruh Gottwald do Ostravy
písmo dluhe napsal,
že pry u nas celý revír
pětiletku zaspal.
Ja, ja, ja, zaspali sme,
ale staněm zase.
Na Ostravsku buděm rubať
jako na Donbase
Uhla malo pro frabriky,
pro socialismus.
To by nas moh chachar Truman
přes pazury piznuť.
Ja, ja, ja, bylo malo,
ale budě zase.
Na Ostravsku buděm rubať
jako na Donbase
