Román pro muže už četlo přes sto tisíc lidí. Pro ty ostatní: budete hrát zkorumpovaného soudce Cyrila. Je to futrál veškerého cynismu. Co vás na tak záporné figuře přitahuje? Pokud vím, o roli jste měl velký zájem. Navíc: Cyril je produktem Klausovy éry. Nestál vy jste vždycky spíš při tomto politikovi?
Nemůžu říct, že jsem při někom stál. Jako humorista i jako dramatický umělec se snažím nestát veřejně při nikom. Člověk, který se zabývá tím, čím se zabývám já, dělá svou práci pro co nejširší platformu. Omezit se jenom na jednu skupinu a vysmívat se jiným, neřkuli za cenu nějakých finančních a politických výhod, mě nikdy nepřitahovalo. Žádných předvolebních hrátek jsem se nikdy neúčastnil. Odmítal jsem všem stranám a za jakékoliv peníze.
Michal Viewegh si sice taky nenechal platit od žádné strany, ale své politické postoje v díle vyjadřuje s gustem. Nepříliš sympatický Cyril do nich zapadá.
To jste se o něm vyjádřil ještě hezky. On je studnice veškerého cynismu. Bohužel, je produktem té naší nové doby a chová se, jak mu ta doba dovoluje. Jako absolutně samozvaný král způsobu rozhodování o právu v této zemi. A zároveň umí imponovat, má určité obhroublé charizma. To mě na téhle postavě přitahuje. Nepatřím k hercům, které lákají výhradně kladné, záporné či komické, prostě jednoznačné postavy. Cyril je naprostou obětí své představy o životě, svého dogmatického pohledu na svět. To je pro mě velmi inspirativní.
Co jste říkal celému Románu pro muže?
Četl jsem ho postupně, tak jak vznikal. Věděl jsem, že Michal chce jít do hloubky mužského uvažování. A při čtení jsem se styděl. Říkal jsem si: proboha, takhle my, mužští, přece neuvažujeme. To snad ne. Nebo ta pro mě místy až nabubřele předimenzovaná mluva, když je řeč o sexu. Michala jsem na to upozorňoval a myslím, že ve filmu to takhle nebude možné. Na plátně nelze říkat všechno, co se dá napsat do románu. Věřím, že se s Michalem dohodneme na nějakém kompromisu. Čeká nás ještě mnoho schůzek...
Smlouvu jste měl podepsanou ještě předtím, než začal Viewegh psát. Vy jste nečekal, že bude román, který vám přinese velkou hereckou příležitost, tak expresivní?
Když jsme po natočení Románu pro ženy podepsali smlouvu o smlouvě budoucí, nevěděl jsem, zda nepůjde o jakési volné pokračování. Přišly však roky, kdy si Michal musel projít ledasčím. Nepříjemné zážitky mu vyvrcholily smrtí tatínka. Nebyl asi v rozpoložení rozvíjet ten dojemný, trochu sentimentální příběh.
Byl jste zklamaný?
Naopak. Nerad bych, aby to vyznělo cynicky, ale pro mě to je takhle mnohem lepší. Nemusím se znovu stylizovat do té figury, kterému v Románu pro ženy umřela manželka, aniž jsme se dozvěděli proč. Znamená to víc práce pro mě. Tak to mám rád.
Čtěte v magazínu DNES
Jaké to bylo, když zpíval Karlu Gottovi? Proč si musí herec nejdřív něco napsat, aby měl v čem hrát? Celý rozhovor čtěte ve čtvrtek v Magazínu DNES.
