A také bez hostů, vestoje, se slovem jako jedinou zbraní slabé ženy proti přesile zlotřilých politiků a navrch hokeje.
Jiný si představil chladnou úvahu sólisty. Sám napíšu, sám se naučím, sám na zájezdech otestuji a u Novy zúčtuji. Jen dívat se sám nebudu, každý bude zvědav, jak si poradím.
A výsledek? Autorsky Bubílková nezapře řemeslnou výbavu štiplavé glosátorky, byť postavenou hlavně na absurdních přirovnáních. Herečkou nikdy nebyla a není. Hlavně však pořad založený na jediné tváři potřebuje ve století televize víc než moderátora, totiž osobnost na způsob smršti, zjevení, přírodního úkazu.
Bubílková přišla s usedlou stylizací zpěvačky slaďáků od kostýmků po "nakrúcání" jedním bokem. Program - čili samomluvu - provázela jedním pohybem pravačkou a jedním gestem "obouruč". Ke známé roli slovenské tetičky přidala nápodobu Miloše Zemana. Sebeironii umí, ale imitátorství?
Původní humor Politického harašení měl dvě metody. Zbyl jen postup "politik učinil to a to, což mi připomíná anekdotu tu a tu". Chybějící přestřelku nenahradí průpovídky "pan Šimek by dodal", "Míša Jílková mi říkala", ukázky ze zpráv ani předtočené "otázky občanů".
Podívanou tenhle pořad nebyl nikdy. A z monologu ji neudělá už vůbec.
Anno 2001 - Zuzana Bubílková a Miloslav Šimek. |