Anatoli Kohout, známý spíše pod přezdívkou Tolja, se nejdříve mihl jako kytarista v českobudějovické skupině The Sinners, kde ho vystřídal jeho pozdější letitý spoluhráč Oldřich Říha. V listopadu 1967 Kohout přišel k The Primitives Group, skupině, která jako první hrála v Čechách repertoár Franka Zappy a proslula na svou dobu divokými psychedelickými show.
Na jaře 1968 posílil objev 1. československého beatového festivalu The Rebels a absolvoval s nimi zájezd po západoněmeckých klubech: vydržel tu ale jen několik měsíců. Jeho další štací bylo trio Blues Company Ltd., s jehož kytaristou Lubošem Andrštem se později měl ještě jednou setkat.
Nestálý bubeník pak načas zakotvil v divadle Semafor (najdeme jej na Návštěvních dnech Šimka a Grossmana), najdeme jej ale i v sestavě rock'n'rollových Samuels Peteho Kaplana, když v roce 1969 absolvovali zájezd do Polska. Na počátku sedmdesátých let se objevil i v nadějné, ale krátkodeché skupině Exit.
Na počátku jazzrockového boomu 70. let se opět setkal s Lubošem Andrštem ve skupině Energit. V pětasedmdesátém se stal členem skupiny, která měla podpořit návrat exzpěváka Matadors Viktora Sodomy na rockovou scénu. Skupina ale dlouho nevydržela a název Katapult Kohout přinesl věnem svému nástupci u Sinners Říhovi.
Z Katapultu Kohout čtyřikrát odešel a čtyřikrát se vrátil, vždy včas, aby byl u toho důležitého v historii publikem milovaného a publicisty nenáviděného tria.
Nahrál s nimi úspěšná alba Katapult a Katapult 2006 (na počátku osmdesátých let emigroval do Anglie). Když se Katapult v půli devadesátých let obnovil, nahradil těsně před koncertem se Status Quo v Brně Milana Balcara a vydržel následující necelé tři roky. Naposledy se do Katapultu vrátil v září 2004.
Anatoli Kohout byl v sedmdesátých letech i vyhledávaným studiovým hráčem: najdeme jej na prvním albu Vladimíra Mišíka (Vladimír Mišík & Etc..., 1976), prvním albu Energitu, na Super-robotu Oty Petřiny nebo na Generaci C&K Vocalu.
