Nemoc

Nemoc - Fotografie z představení Nemoc aneb Moderní ženy, které uvádí ústecké Činoherní studio. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Brutalita v divadle: masakr motorovou pilou

Věčně provokující, skandální, radikální feministka, rudá pornografka - to všechno jsou přívlastky spisovatelky Elfride Jelinekové. V letošním roce se mnohým jejím odpůrcům zatmělo před očima, když získala Nobelovu cenu. Její Nemoc nyní uvádí Činoherní studio. Je plná krve i upírek.

V pátek si mohou udělat obrázek o Jelinekové návštěvníci Činoherního studia v Ústí nad Labem, které jako první v České republice uvádí jednu z jejích her - mrazivou upírskou komedii Nemoc aneb Moderní ženy.

"Rozhodla jsem se tuhle hru nastudovat skoro půl roku před tím, než cenu dostala. Když se to stalo, bylo to pro mě něco jako injekce, že jsem se nemýlila, že její téma je zajímavé a že je důležité o něm mluvit na jevišti,“ říká režisérka představení Viktorie Čermáková.

Nemoc je zvláštním způsobem napsaná hra o tom, že se Carmilla a Emily rozhodnou stát upírkami a vysávat muže z pomsty za to, že v tomhle jejich světě se přece nedá žít.

V zápletce je cítit silný feministický náboj, ovšem Jelineková se nestaví do role ženské bojovnice. Právě naopak - s problémem ženského postavení ve společnosti si pohrává různými způsoby a směry.

Chvíli například ústy herců tvrdí něco, co vzápětí vyvrací; chvíli nechává muže být ke všemu odhodlanými hrdiny (Smím vaší choti užnout hlavu?), za okamžik z nich zase udělá jen velkohubé vymlouvající se zbabělce (Schovala mi sekeru, mrcha!); dokonce ani nedává ději žádné rozhřešení, jak by to celé vlastně mělo být správně.

"Nevidí žádné řešení, jak to dělat jinak, jestli chlapi mají být hodnější a ženy silnější. Prostě jen popisuje stav, který jí připadá strašidelný, a proto je i hra strašidelná, o upírech a konci civilizace," míní Čermáková, která si Nemoc vybrala z trojice Jelinekových her věnovaných 'ženské otázce' právě kvůli její upírské stylizaci.

"Jako malá jsem jsem si s kamarádkou na upíry hrála a maminka mi to zakazovala, protože se bála, že se zblázníme. Takže jsem si tuhle hru vybrala čistě i z těchto důvodů," směje se režisérka.

Dalšími tituly, jež spadají do zmíněné volné trilogie, jsou hry Klára S. a Co se stalo, když Nora opustila svého manžela. První je o manželce Roberta Schumanna, o které si Jelineková vymyslela, že byla ještě lepší skladatelkou než manžel, ale protože musí vychovávat děti a později se starat o dementního muže, nikdo to o ní neví a ona nemá jak svůj talent ukázat.

V druhé hře zase Jelineková s humorem dopisuje slavnou Ibsenovu Noru - jak se nakonec vrátila zpět k manželovi, protože v současné společnosti se nemůže svobodná žena nijak prosadit a může si vybrat maximálně tak mezi dělnicí v továrně nebo děvkou.

"Kláru zanedlouho uvede pražské Divadlo Komedie, Noru zase připravuje Národní divadlo," upozorňuje režisérka Čermáková.

Vlnu zájmu českých divadelníků o díla rakouské spisovatelky nepochybně do určité míry vyprovokoval i úspěšně zfilmovaný román Pianistka z roku 2001. Mrazivý příběh vypráví o postarší učitelce klavíru, která žije pod zdrcujícím diktátem své matky, strká si do přirození žiletky a svádí k sadomasochistickým hrátkám svého žáka.

"Mrazivost a chuť otevírat rakovinové vředy ve vlastní duši se objevují také v našem představení. Jelinekové skalpel řeže hlavně do mužských postav a pro herce musely být jejich role strašlivě těžké. Snažila jsem se proto, aby Nemoc byla proti Pianistce hravější a byla to větší legrace, která nás pobaví a my se po ní zase můžeme vrátit k seriálům, kde všechno dobře dopadne a které nám tohle všechno zase zastřou," doplňuje režisérka.

Česká premiéra hry o masakrování motorovou pilou a krevních konzervách v domácí ledničce začíná v Činoherním studiu dnes v 19 hodin. V hlavních rolích se divákům představí Irena Kristeková, Klára Novotná, Marek Matějka a Stanislav Majer.