Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel objevoval českou kulturu, tleskal, ale byl i v rozpacích

aktualizováno 
Praha - Konec dobrý, všechno dobré? S touto otázkou končí tříměsíční přehlídka české kultury v Bruselu Europalia '98. Brány velkých výtvarných výstav, které tvořily programovou páteř celého festivalu, se o tomto víkendu uzavřou. A definitivně tak spadne opona za dosud největší polistopadovou prezentací české kultury v zahraničí, v rámci níž se v Belgii od října loňského roku uskutečnilo sto šedesát akcí - výstav, koncertů, divadelních představení a seminářů.

Názory na koncepci a vyznění české Europalie, na její ohlas v belgické veřejnosti, jsou sice většinou příznivé, nikoli však bez výhrad a určitých rozpaků.

ZMĚNILI JSME GARD

Na české straně vládne spokojenost. Česká republika byla první zemí "východního bloku", která se představila na prestižním festivalu se čtvrtstoletou historií, a podle zdejších hlasů svoji šanci otevřít Belgičanům pro ně zapomenutý svět za železnou oponou bohatě využila - kulturně, společensky i politicky. "Konečně jsme se v Bruselu představili v opačném gardu. Tedy ne jako ten, kdo jen žádá a očekává, ale jako země, která něco přináší a nabízí," říká k tomu česká velvyslankyně v Bruselu Kateřina Lukešová.
Ovšem úspěchem byla již sama skutečnost, že se naše účast na Europalii vůbec uskutečnila. Přípravu festivalu totiž provázely z naší strany dramatické finanční potíže: soukromá nadace, které stát svěřil veškerou zodpovědnost, nedokázala sehnat slíbené prostředky, a nakonec to byly Tošovského a Zemanova vláda, které vždy na poslední chvíli přihodily peníze. Celkem padesát milionů korun.

JISTOTY NEZKLAMALY, OPATRNÝ RISK VYŠEL

Z ohlasů v belgických médiích i z reakcí, jež zaznamenali čeští organizátoři a náš bruselský diplomatický sbor, je zřejmé, že jednoznačný aplaus sklidili interpreti vážné hudby a že také provedení děl venku méně známých autorů (Zelenka, Vejvanovský, Stamic, Brixi) bylo pro Belgičany objevem. K těmto více méně předvídatelným úspěchům je pak možné přičíst i skvělý ohlas dalších akcí: například koncertů Ivy Bittové, skupiny Laura a její tygři či divadla bratří Formanů Bouda, jehož věhlas se hned po prvních dnech rozkřikl po "hlavním městě" Evropské unie a vyústil ve fronty zájemců o lístky.
V nabídce výstav se organizátoři nemohli zmýlit - a reakce belgické veřejnosti to opět potvrdily - s prezentacemi děl Františka Kupky, Františka Drtikola, Josefa Sudka či s expozicemi české a moravské gotiky nebo šperkařství. Přijetí výstavy secese Praha v proměnách stylů, která představovala klíčový programový bod celé Europalie, bylo mnohem problematičtější. Umělecké vyznění české účasti v Bruselu tak přišlo o cenné body, jež jinak mohly znamenat jednoznačnou výbornou.

NEDOTAŽENÁ SECESE NÁM SPÍŠE UBLÍŽILA

Již vícekráte citovaná recenze deníku Le Soir, otištěná v den zahájení Europalie, mluví o pražské secesi jako o výstavě "poctivé, ale mdlé". Celý článek pak končí dnes již takřka legendární větou recenzentky, která si prý na výstavě připadala "jako na návštěvě u staré tety". Česká strana i belgičtí organizátoři sice po právu poukazují, že jde jen o jeden z mnoha - jinak převážně příznivějších - názorů, ale zároveň připouštějí, že se kdesi stala chyba. Sám autor expozice Petr Wittlich po prvních ohlasech poznamenal, že výstava opravdu mohla být lepší, kdyby bylo více času a peněz na její přípravu. V podstatě to samé řekl ČTK před několika dny i Hubert Matějček, programový šéf české účasti. A ředitel belgické nadace Europalia Luc Stainier pro agenturu uvedl, že výchozím omylem byla sázka právě na secesi.
Co se vlastně stalo? Program Europalie vznikal společně, jako průsečík požadavků Belgičanů a návrhů české strany. Belgičané, kteří obecně ve výtvarné části Europalie preferovali spíše konzervativní, "prověřený a neprovokující" umělecký výraz, chtěli původně do Bruselu přivést - jako ústřední výstavu - úspěšnou pražskou expozici o Rudolfu II. "To ale nebylo možné už jen proto, že řada zapůjčených exponátů byla v té době zpět u majitelů," vysvětluje Dagmar Ševčíková, současná ředitelka Národní galerie. V časové tísni padla volba na pražskou secesi s tím, že Brusel - chlubící se vlastní výraznou a dodnes živou secesí - ji pochopí a přijme. Jak se však ukázalo, i pravý opak mohl být pravdou. Skutečnost, že česká secese působí vedle té bruselské "obyčejně", se navíc sečetla s nevýraznou instalací v poněkud okoralém výstavním prostředí bruselského Paláce krásných umění. A konečně: chyběly finance na nutné zrestaurování několika špičkových děl, která by celé expozici poskytla kritikou postrádané vrcholy.
Byť Europalia nakonec proběhla v původně plánované šíři, organizátoři musí připustit, že se problém s penězi na festivalu podepsal. "Výstava pražské secese stála přes 10 milionů korun. Kdyby jich bylo třináct, mohla být jiná," poznamenal pro ČTK Hubert Matějček.

ČESKÁ ZKUŠENOST POMŮŽE MAĎARŮM

Belgičané již v tuto chvíli žijí přípravami letošní Europalie, kdy se v Bruselu na podzim představí Maďaři. Na detailní zhodnocení české účasti je přesto podle Collete Del Motteové z belgické Nadace Europalia ještě brzo - čeká se na finální ohlas belgických médií i na konečná čísla návštěvnosti. "Já osobně považuji vaši Europalii za úspěch. Pro celou naši nadaci to byl zajímavý začátek nové spolupráce s východoevropskými zeměmi. Mnohé věci jsme si osahali," říká Del Motteová. Což se například promítne do ústřední výstavy maďarské Europalie; ta nabídne reprezentativní historický tisíciletý průřez výtvarným uměním země. A Maďaři již také vědí, že platit bude většinově stát.
"Maďaři se z české Europalie jistě poučí. Však jsou s námi v živém kontaktu," dodává velvyslankyně Kateřina Lukešová. "Já osobně jsem ráda, že právě Česká republika zde předvedla, že s východoevropskými zeměmi je možné spolupracovat. Po Europalii se v Bruselu cítím lépe."

Autor:



Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Další z rubriky

Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

RECENZE: Kniha Proč máma pije je zoufalým pokusem o Bridget Jonesovou

Colin Firth, Renée Zellwegerová a Hugh Grant ve filmu Bridget Jonesová - S...

Je asi tak tisíc způsobů, jak vtipně a s nadhledem popsat náročný život matek. To by však blogerce Gill Simsové musel...

Prvotina Raye Bradburyho Temný karneval vychází po letech česky

Americký spisovatel Ray Bradbury v roce 2009

Svět si jej pamatuje především jako mistra sci-fi a autora kultovního románu 451 stupňů Fahrenheita z roku 1953....

Najdete na iDNES.cz