"Jsou na vlastní minulost, zejména druhou světovou válku, stále velice hákliví, vyčítali mi- hlavně intelektuálové a kritici - že Hitlera příliš polidšťuji. Chápu, pro ně je přijatelnější vidět v něm naprosté monstrum. Jenže něčím si je přece musel získat," vyprávěl host pražského Febiofestu, jak svou kontroverzní roli promýšlel.
"O posledních třech měsících Hitlerova života existuje málo přímých dokladů, protože téměř neopustil bunkr. Ale zato všichni, kdo tam s ním tehdy byli a přežili, napsali knihy vzpomínek. Ač to byli naprosto rozdílní lidé, v něčem se shodovali - třeba když popisovali jeho dvornost vůči ženám nebo jeho náhlé výbuchy vzteku. To jsem tedy mohl brát za prokázané," vysvětluje herec.
Kromě toho studoval rané Hitlerovy projevy, aby zjistil, čím dokázal strhnout davy. "Myslím, že právě film o Hitlerově nástupu by byl zajímavý - a že Němci už k němu dozráli," soudí švýcarský rodák.
Nicméně řadu let žil právě v Německu, kde měl větší uplatnění.
V Berlíně strávil třeba éru teroru, popsanou ve filmu Baader Meinhof Komplex, v němž také hrál. "To byla ošklivá doba, skupinka lidí rozpoutala válku proti milionům, vládla hysterie, strach, bezmoc, rozmáhalo se udavačství. A také tenhle film Němci dost kritizovali, byť z jiných důvodů," říká Ganz, který si z pražského Febiofestu veze domů cenu Kristián.
Má i jiné trofeje z celého světa, natočil slavné filmy Hoši z Brazílie i Nebe nad Berlínem, Chléb a tulipány, Předčítač, ale od Pádu třetí říše jej všichni spojují s Hitlerem.
"Stalo se, co jsem tušil - už mi ho přišili napořád, i když jsem po té roli netoužil," krčí rameny usměvavý devětašedesátník, který v Praze vyvrátil i jednu dávnou fámu. Traduje se totiž, že odmítl titulní roli v Schindlerově seznamu.
"Bohužel, není to pravda. Zrovna Oskara Schindlera bych si na rozdíl od Hitlera zahrál moc rád - jenže režisér Spielberg ji nabídl jinému herci," prohlásil Ganz.
