Pokud vám název romantické komedie připomíná film, ve kterém zářili Al Pacino a Michelle Pfeifferová, je to v pořádku. Namístě je ovšem také tvrzení o svérázném autorském kousku Frídy, inscenační tým v čele s kmenovým režisérem Jakubem Nvotou totiž původní divadelní hru uchopil originálně.
Komorní divadelní cajdák pro dvě osoby z názvu posunuli v Brně trochu víc k černé komedii, absurdnímu divadlu a šťavnaté konverzačce pro tři lidi. Vcelku banální a melodramatická story servíruje noční milostné setkání propuštěného trestance, jenž pracuje jako kuchař v restauraci, kde Frankie pro změnu dělá servírku.
Postelové dobrodružství se změní ve slovní a citovou přestřelku láskou zblázněného Johnnyho k emočně zmatené a odtažité Frankie. Vzduchem lítají peprná slova, mluví se o konci a odchodu, ale vše samozřejmě skončí happyedem.
Mužský a ženský pohled
Aby toho cukrkandlu nebylo příliš, ve Frídě si s McNallyho textem zajímavě pohráli. Triviální příběh mileneckého páru tady jako svoji představu vypráví do étéru spíkr rušeného rádia.
Tento rozhazovač bonmotů a cynických poznámek dokonce občas vstoupí mezi milence. A aby těch absurdit nebylo málo, jednou si moderátor vymění roli s Johnnym. A zřejmě v rámci demokracie a dramatické rovnováhy zkusí být i Frankie.
Toto řešení je nejen zábavné, ale hlavně divadelně účinné a osvěžující. Frankie a Johny je především hrou o permanentím boji mužského a ženského pohledu na svět: samčího samolibého chlapství s ženskou nerozhodností a stěží maskovanou emotivností či zdrženlivostí. Nvotova inscenace je uvolněným a zajímavým ohledáváním obou pólů v podání Báry Munzarové, Martina Trnavského a Radima Nováka.
Muži jsou tu trochu víc kašpaři a místy až karikují, ale o to více vyniká křehkost ženských citů. Právě v tomto kontrastu a herecké suverenitě jemně vyřezávající nevyzpytatelnost i umanost, která je typická všem milencům, tkví kouzlo inscenace.
Druhou devizou toho večera, k němuž se servíruje až muzikálově nóbl program s vlastní nahrávkou znějících love šlágrů, představuje humor. Právě někdy až cynická či lehce vulgární konverzace je tady prostředkem, který brání znetvoření kusu do melodramatického kýče.
Pro dámy bude řečí o felaci a kopulaci (tyto výrazy tady létají vzduchem samozřejmě ve své hovorové podobě) asi trochu moc. Ale nespisovná slůvka jsou přítomna už v McNallyho originálu.
Aktéři si dokonce připsali předscénu s dialogem dvou spermií právě souložícího páru. Snad lze prozradit, že švanda se tady těží z kontrastu jedné líné a druhé nedočkavé mužské pohlavní buňky.
Veselé je tady občas vážné a taky naopak. Frankie a Johnny je zábavnou, místy tklivou, hlavně však divadelně zručnou i herecky přitažlivou podívanou. A tedy možným diváckým hitem Frídy.
TERRENCE MCNALLY, JAKUB NVOTA: Frankie a Johnny
Divadlo Bolka Polívky, Brno a Divadlo Kalich, Praha.
Režie Jakub Nvota, premiéra 13. února (Brno) a 16. února (Praha)
HODNOCENÍ MF DNES 80%