Myšlenka byla taková, že na patnáctém ročníku velkých majálesů, které se konají v Praze, Brně a Hradci Králové, vystoupí interpreti, kteří byli u jeho dalších milníků. Krajčo dorazit nemohl, takže aspoň přes telefon na velkých obrazovkách u hlavního pódia pozdravil publikum, zahrál jednu z písní Kryštofa a dav si s ním zazpíval.
O bujarý závěr dne se tedy postaraly Rybičky 48. Kapela, která se nedávno vrátila z výletu do Spojených států, se vybavila obří americkou vlajkou, kde hvězdy nahradily právě rybičky. A spustila obří show světových rozměrů.
Pod pódiem se sešla většina návštěvníků a i v místech, kde už z hudebníků byli jen vzdálení mravenečci, se pařilo málem stejně intenzivně jako v kotli. Aby ne, když si hity Rybiček zpíval skoro každý. A rockový nářez prostě působil dobře i do velmi zadních řad.
Program odpoledne i večera byl však pestřejší. Mandrage dovezli jen trochu osekanou podobu show ze svého úspěšného turné. Díky rokenrolově nervnímu střihu záběrů na doprovodných obrazovkách i vizuálně kompaktní scéně se tento koncert vyplatilo sledovat naopak víc zblízka. Jako vždy předvedl své showmanství Tomáš Klus. Při písni Marie naběhal po molu snad kilometr a závěr skladby odhulákal skoro až metalovým chraplákem.
Zaplněný dav pod hlavním pódiem měl i Marek Ztracený a zkraje odpoledne také kapela Jelen, která se sice v průběhu svého setu potýkala s nepříjemným výpadkem zvuku, ale fanoušci naštěstí inkriminovanou pasáž odzpívali za hudebníky.
Areál se pořádně zaplnil až k večeru, ale dostatek zájemců si našel i odpolední program, a to dokonce na vedlejších scénách. David Stypka se musel poprat s prostorem zalitým sluncem, před nímž nebylo úniku, velikost publika si však pochvaloval.
Na zadním pódiu se představila festivalová klasika v podobě kapely UDG, Vypsané fixy či Wohnoutů. Závěr večera potom na vedlejších scénách patřil dalším velikánům svých žánrů – na stage Jihomoravského kraje vystupovali Rytmus a Majk Spirit, na nejvzdálenějším pódiu do půl dvanácté duněli oblíbení Horkýže slíže.
Festivaly poskládané výhradně ze zástupců tuzemské (a slovenské) hudební scény jsou návštěvnicky vděčné, ale zároveň často vysmívané pro dramaturgickou nenápaditost. Dá se to pochopit. Letošní majáles v Brně však dokázal, že i z tvorby našich luhů a hájů se dá poskládat zábava nejen pestrá, ale také na úrovni.
