Skálova Dolly totiž našla vyvážený poměr ve všech složkách. Jinými slovy – nová brněnská inscenace je fortelná herecky, suverénní pěvecky, hudební nastudování šlape podobně, jako se rychle "mrskají" choreografická čísla.
No a samozřejmě na divákovo oko čekají nádherné kostýmy Romana Šolce a scéna Martina Černého, kterou lze charakterizovat jako střídavě prostou a efektní. Newyorské ulice jako by vypadly z dobových pohlednic, očekávané vrcholné číslo z restaurace Harmonie Garden předestře efektní pompu v zářivých zelenavých vitrážích.
Tuto eleganci snad výtvarně a časově ani nelze vytrhnout ze starosvětské, secesí dýchající grácie. Důležité však je, aby inscenaci nepřeválcoval jakýsi starobylý odér, aby to nesmrdělo zvetšelými vzory a předlohami. A nejde samozřejmě o zlatou Streisandové róbu ve scéně s ústředním písničkovým hitem nebo nepřekonaná taneční čísla číšnického personálu křepčícího ve slavném filmu kolem ní. Ostatně v Brně je Dolly stříbrná...
Muzikál Hello, Dolly! stojí a padá s výkonem protagonistky. A tato hlavní ženská postava je snem všech zralých hereček a zpěvaček. Brněnské Dolly není v podání Aleny Antalové ani čtyřicet (připomeňme, že Streisandové bylo v nesmrtelném filmu sotva sedmadvacet let), ale zdaleka to není piha na kráse.
Dolly? To je pro mne výzvaČtěte rozhovor s herečkou Alenou Antalovou |
Antalová je Dolly Leviovou, jejíž pěvecká a herecká verva je pomyslným ochranným štítem před zvrtnutím kusu do dojemného kýče či prázdného sentimentu. V nepolevující rozšafnosti je ženou, které věříte její vnitřní samotu i mazanost, s níž předčí svého doslova vyvoleného Horáce Vandergeldera.
Igor Ondříček tohoto bohatého obchodníka nehraje pouze na komediální efekt jako zabedněného ženitby chtivého moulu. Ve finále se zlomí do cituplného vdovce, který chce znovu najít ženu svého srdce. Ostatně téma vdovství a tedy osamocenosti – jak je na jeviště nese také role Ireny Molloyové ve skvělém podání Ivany Skálové – inscenací jemně prorůstá. Jde tady o pomyslnou obdobu komiky nezkušeného mládí v podobě bláznivě ztvárněného dua příručích Hackela a Tuckera (Jakuba Przebindy a Vojtěcha Blahuty).
Nová brněnská Dolly je dnešní, i když vizuálně postaru. Přes sentiment zašlé doby na publikum vrhá radost z hudebního divadla, což ji činí moderní, živou a přitažlivě současnou.
JERRY HERMAN, MICHAEL STEWART - Hello, Dolly!
Městské divadlo Brno. Režie Gustav Skála, hudební nastudování Dan Kalousek, Jiří Petrdlík, dirigent Dan Kalousek, premiéra 6. února 2010, délka 165 minut.
Hodnocení MF DNES: 80 %
