Matěj a Petr Formanovi a jejich Ubohá Rusalka. Bohužel doslova.

Matěj a Petr Formanovi a jejich Ubohá Rusalka. Bohužel doslova. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Brněnská Rusalka bratří Formanů je hravá, zpěv jí ale nesvědčí

  • 1
Bratři Petr a Matěj Formanovi slibovali originální autorský pohled na velký operní hit. Inscenace Ubohá Rusalka bledá, kterou uvádí brněnské Divadlo Husa na provázku, však přináší rozpačitou podívanou, jejímž největším problémem jsou pěvecké hranice protagonistů.

Autoři od počátku neusilovali o tradiční operní představení. Dvořákovu a Kvapilovu pohádku hodně prokrátili. Marko Ivanovič připravil orchestraci v úpravě pro šest muzikantů. V mnoha pasážích si však divadelníci vypomáhají nahrávkou.


Inscenace naplňuje podtitul Cesta za Rusalkou. Kus diváky provede po prostorách divadla. První dějství začíná na venkovní alžbětinské scéně, jejíž ochozy zdobí lesní motivy, podpůrné sloupy Matěj Forman doslovně proměnil v kmeny stromů, po kterých Princ i jeho družina šplhají.

Z představení Ubohá Rusalka bledáZ příprav představení Ubohá Rusalka bledá

Po ochozech tančí vodní žínky v poněkud křečovitě trhavé choreografii připomínající rej pulců. S gustem svádějí a topí nezbedné lovce vyvedené v mysliveckých mundúrech. Do všeho bublá Dvořákova nádherná muzika ze záznamu, posléze v komorní zvukové úpravě zabrblá Vodník Pavla Zatloukala a ze střechy stejně obstojně zaryčí Čarodějnice v podání Ivany Hloužkové.

Zpěv Rusalky a Prince? Fiasko

Problémy se objevují při pěveckých pokusech Rusalky a Prince. U Anežky Kubátové ani Jiřího Hajdyly není jasné, zda jejich výkon prošel dostatečnými korepeticemi. Jadrnou Kvapilovu češtinu polykají do sebe a dojem z jejich vstupů lze bez váhání nazvat fiaskem. Nic nezachrání kosmetická snaha režie o překrytí slabých výkonů muzikou originálu.

V druhém dějství jsou diváci lesními žínkami doslova vtaženi přes potemnělý foyer do velkého sálu. Tady imaginace Formanů kulminuje a zobrazuje se v pojízdných zámeckých sloupech. Štíhlé stély se promění v košaté stromy, podlahu zakouřeného sálu zalije voda.

Petr a Matěj Formanovi v divadle Husa na provázku.

Suverénním oživením pěvecky mdlé inscenace je nástup Cizí kněžny v podání Evy Vrbkové, která svoji uhrančivou krásku v nadsázce posadila někam mezi dominantní operetní subretu a uječenou kabaretní mondénu.

Diváky posléze čeká závěr opět na venkovním nádvoří. Publikum si jen s pohádkovými bytostmi vymění místo. Prosklená stěna divadelního domu se stane pomyslným podsvíceným akváriem, které se stane osudem  Prince vrhajícího se ve smrtící objetí Rusalky. Jeho topení po číslech tady už jen replikuje prvotní vtip se stejně topenými lovci.

Opera versus imaginace

Rusalka má jistě divadelní kouzlo, které spočívá v nápaditém využití divadelních prostor i posunu divácké optiky. Je však většinou laskavým převyprávěním slavného příběhu, na kterém cizopasí. Alternativou k operně neškoleným hlasům tady má být hravost a imaginace. Obojí se však v této inscenaci vzdouvá a ke konci už slábne v podivných vlnách.

Pěvecké nezvládnutí kusu je handicapem, který neutralizuje inscenaci. Zbývá jen nostalgický pohled za prvním dílem celého projektu, který Formanovi připravili jako čtenou zkoušku loni v létě na březích úchvatného jezírka v bílovických lesích.

KVAPIL, A. DVOŘÁK, P. A M. FORMANOVI
Ubohá Rusalka bledá

Režie Petr a Matěj Formanovi, délka 180 minut, premiéra 30. března.
HODNOCENÍ MF DNES: 40 %