Jana Plodková v divadelní hře Lulu

Jana Plodková v divadelní hře Lulu | foto: Martin Zeman

Brněnská děvka Lulu strhne publikum s sebou

O proklamovanou kontroverznost hra Lulu, kterou nyní nasadili v brněnském HaDivadle, po více než století už zřejmě přišla.

Příběh cynické děvky ničící muže od německého expresionisty Franka Wedekinda dráždil ve své době odkrýváním běsné sexuality a pudů. Freudovo století minulo. Vášně a pohlavnost zůstaly. V brněnské inscenaci je lze chápat jako cosi univerzálního, groteskního i fatálního.

Inscenace Martina Porubjaka má co nabídnout. K devizám večera patří neokázalá režie, pozoruhodné výkony a hudební výbava. Tvůrci navíc umně (na pouhou pětinu!) zkrátili hru, která v originále čítá dvě stě dvacet stran scénáře.

Porubjak metodou vynalézavých střihů třeba naráz inscenuje rozhovor Lulu, která v jediném výstupu navádí vraha, láká jeho oběť i její návnadu. První půli režisér rozehrává jako grotesku vilných charakterů.

Lulu při vstupu na scénu připomíná blonďatou sfingu, která se posléze mění v rozmarnou panenku smýkanou muži a vlastními rozmary. Tady se ještě nasmějete při souložích rámovaných uťáplými dětskými říkankami.

Vynikající je scéna „vášnivé“ večeře. Do prostoru z úst obou milenců létají kousky kuřete, rty přihlížejícího beatboxera zase chrlí všemožná citoslovce tělesnosti. Inscenaci nenásilně dominuje ústřední výkon Jany Plodkové, která v naoko nezúčastněné póze mužské hračky umí odstínit mnoho poloh.

Publikum si smlsne i na zmiňovaném zvukovém doprovodu Ondřeje Havlíka, který vše obstará pouze vlastním hrdlem. Až se nechce věřit, že z portálu nehouká skutečná lokomotiva nebo že v zákulisí nevíří reálné bicí.

Po přestávce, kdy štvaná a vydíraná Lulu padá na dno londýnského podsvětí i vlastního života, mění Porubjak rázně atmosféru. Z jeho inscenace se klube až jakási moralita. Tempo zvolňuje, příběh svaté děvky jako by prosil publikum o účastenství. Hroutí se i prostá scéna, která sestává toliko ze sedmi velkých černých sloupů. Je to možná až vtíravě doslovné.

Cynicky rozverná zábava první půle byla zcela v intencích textu. Nijak nepřekrývala poněkud temnější témata smrti, uříhané tělesnosti a životů postrádajících jakékoli mantinely. Jako by ve druhé půli sama režie nevěděla, od koho a jaký si udržet odstup.

Večer graduje do melodramatického finále, v němž přijde Lulu o život. Hrdinka připomíná vyhladovělé ptáče, které za sex škemrá o pár drobných a je už schopné slevit ze všeho. Porubjak tak Lulu nakonec polidšťuje a sází na diváky, které prostitutčina bezbrannost a bezmála kajícnost dojme. Ironická nadsazenost první půle se zhoupne do vážné monstr tragédie o křehkosti všeho.

Část publika toto řešení účinně dojme, a tak ani není nutné polemizovat s tímto režijním pohledem. V HaDivadle vznikla vcelku obratná, působivá a celistvá inscenace. Nic z toho tu ještě nedávno nebývalo zvykem.

FRANK WEDEKIND - Lulu
Přeložil Jan Balvín, úprava textu Luboš Balák, Pavel Baďura a Martin Porubjak. Režie Martin Porubjak. Hrají Jana Plodková, Marie Ludvíková, Kamila Kalousová a další. Délka představení 160 minut.
Hodnocení MF DNES: 80%