Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Britská dramata za zavřenými dveřmi

  3:15aktualizováno  3:15
Posledních několik let jako by britská literatura ustupovala od experimentů a vracela se do prostředí malých, ale nikoli bezvýznamných dramat za zavřenými dveřmi domovů.

Graham Swift | foto: Profimedia.cz

Ukázkou je třeba loňský vítěz Bookerovy ceny román The Gathering (Setkání) Anne Enrightové: neokázale a jednoduchým jazykem líčí rozklad obyčejné rodiny. Do kategorie psychologických románů by se daly zařadit i dvě prózy, které se objevily na českém trhu: Třináct měsíců Davida Mitchella a Zítřek Grahama Swifta.

U Mitchella je komornější téma novinkou. Mladý autor si získal uznání složitými díly pro náročné čtenáře, která přecházejí ze století do století, střídají žánry, styly, postavy a vyslovují se k lidské civilizaci, neměnnosti historie i lidské povahy.

Jak si však povšiml jeden z kritiků, Mitchell v nich sice mistrovsky spojil velké množství hlasů, ale nedal zaznít tomu vlastnímu. Učinil to až ve čtvrtém románu Třináct měsíců, kterým šokoval všechny, kteří čekali, že půjde ve vyšlapaných stopách a napíše další dílo ve stylu veleúspěšného Atlasu mraků.

Třináct měsíců je povedenou, částečně autobiografickou studií dospívání. Hrdinou je třináctiletý chlapec Jason, který nás zavádí do doby kolem války o Falklandy. Kromě běžných starostí s učiteli a kamarády však čelí i závažnějšímu problému: rozpadu manželství svých rodičů.

V Mitchellových očích není dětství sladkým obdobím nevědomosti, ale dobou, kdy si děti více než kdy jindy uvědomují, jak krutý a nepochopitelný může být svět kolem nich. Zvláště pokud jsou nadmíru citlivé a vnímavé a trpí vadou, která jim každodenně ztrpčuje život (v Jasonově případě koktavost).

Mitchell se tak zařadil mezi autory, kteří zpochybňují tradiční pojetí dětství a zároveň uvedli do literatury téměř geniální dětské hrdiny trpící nějakou psychickou chorobou či traumatem (například J. Banville, M. Haddon).

Druhý román Zítřek od neméně populárního Brita Grahama Swifta je odlišný. Na rozdíl od Mitchella měl Swift za svou dlouholetou kariéru dostatek příležitostí vyrovnat se s vlastním dětstvím, experimentovat s formou i obsahem a vyslovit se k nejrůznějším tématům, především historii a jejímu vztahu ke skutečným lidským osudům.

Autor, známý českým čtenářům zejména již kultovním dílem Země vod, "zabrousil" do světa dospělých, partnerských vztahů a institutu rodičovství.

Zítřek je vlastně jedním dlouhým proudem vědomí, zpovědí manželky a matky Pauly Hookové, kterou čeká pravděpodobně nejtěžší chvíle jejího života. Spolu s manželem se rozhodli říci svým dětem, dvojčatům Katce a Nickovi, pravdu o jejich stvoření, která může zapůsobit jako časovaná nálož.

Paula v otevřené výpovědi adresované pubertálním potomkům bilancuje život, vzpomíná na mládí a již mrtvé příbuzné, zamýšlí se nad tím, jaké potenciální následky může prozrazení rodinného tajemství přinést.

Swift není v případě Zítřku příliš sdílný. Po vzoru detektivních románů trousí indicie pomalu, velmi nerad poodkrývá jednotlivé trumfy, které má v ruce, takže čtenář předlouho vůbec netuší, o jaké úzkosti to Paula mluví, jaké děsivé tajemství může středostavovská matka mít.

Teprve v polovině knihy autor poodhalí, čeho se nevítaná pravda týká, a malinko zmírní nejistotu, se kterou musel čtenář po několik desítek stran bojovat.

Bohužel ani tato postupná gradace nedokáže zcela přehlušit pocity, které při četbě Zítřku převažují: že i přes silné a dnes čím dál aktuálnější téma (jehož podstatu by bylo škoda prozradit) se Swift neponořil dostatečně do hloubky, že jeho psychologická studie jednoho partnerského svazku klouže spíše po povrchu.

David Mitchell: Třináct měsíců
BB/art, Praha 2007, překlad Petra Diestlerová, 392 stran, doporučená cena 299 korun.
Hodnocení MF DNES: 80 %

Graham Swift: Zítřek
Odeon, Praha 2007, překlad Alena Jindrová-Špilarová, 208 stran, doporučená cena: 239 korun.
Hodnocení MF DNES: 70 %

Autoři:



Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

Poslední role. Robert Redford oznámil, že chce skončit s hraním

Robert Redford (Benátky, 1. září 2017)

Oscarový herec a režisér Robert Redford ohlásil konec kariéry. Pro Deadline potvrdil svá slova z rozhovoru v časopisu...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

RECENZE: Příběh zmrtvýchvstání prostitutky Krása je stigma věští událost

Indonéský spisovatel Eka Kurniawan

Zní to trochu jako klišé - Krása je stigma. Indonéský spisovatel Eka Kurniawan však za tato tři slova ukryl vyprávění,...

RECENZE: Neklidný zadek mě pálí. Texty Haškova kumpána jsou bezprostřední

Spisovatelé Jaroslav Hašek (vlevo) a Zdeněk Matěj Kuděj na výletě v roce 1914....

Zatímco Jaroslava Haška zná díky Švejkovi celý svět, jeho někdejší kumpáni z hospody takové štěstí nemají.

Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz