"Bylo 7 minut po půlnoci. Uprostřed trávníku před domem paní Shearsové ležel pes. Oči měl zavřené. Vypadal, že leží na boku a běží, tak jak to psi dělávají, když se jim ve snu zdá, že honí kočku. Pes ale neběžel ani nespal. Pes byl mrtvý. Trčely z něho vidle," začíná Haddon svůj příběh, za který obdržel s poctou i šek na 25 tisíc liber.
Vypráví z pozice patnáctiletého chlapce Christophera, který je sice takřka matematický génius, ale trpí autismem. Zná všechny země na světě i jejich hlavní města a všechna prvočísla až do 7507, ale ve věcech citů a pocitů je bezradný. Objevení mrtvého pudla ho vyburcuje nejen k pátrání po vrahovi, ale také k objevování okolního světa.
Román získal na počátku ledna ve Whitbreadově soutěži cenu už ve své kategorii. Kromě toho ho odměnily poroty dalších tří britských ocenění. Porota o knize mluví v superlativech, nikdo z členů prý nečetl nic podobného.
"Je to jímavá, poučná, humorná kniha, kterou je osvěžující číst," stojí ve vyjádření poroty. Zřejmě si to myslí i britští čtenáři, kteří skoupili 150 tisíc výtisků knihy prodávané ve dvou edicích: pro dospělé a pro děti.
Na Haddona nedosáhl ani jiný favorizovaný autor, DBC Pierre s románem ověnčeném Bookerovou cenou - Vernon God Little o masakru v Texasu, jehož hrdinou je taktéž dospívající, problematický chlapec.
"Na chodbě stál táta. Natáhl pravou ruku dopředu a rozevřel prsty do vějíře. Já jsem natáhl levou ruku dopředu a rozevřel prsty do vějíře a tak jsme se vzájemně dotýkali všemi prsty. Děláme to proto, že táta mě chce občas obejmout a já se s lidmi nerad objímám, takže místo toho máme tohle a znamená to, že mě má rád," píše Haddon (1962) ve svém prvním románu určeném dospělým.
Vedle něj napsal také šestnáct knih pro děti. Svou první knížku, obrázkovou, vydal roku 1987. Podle deníku Guardian se již jednalo o převedení knihy jak do filmové podoby, tak do broadwayského muzikálu. Haddon však obě nabídky odmítl.
 Spisovatel Mark Haddon při přebírání Whitbreadovy ceny. |
