RECENZE: Brian Eno jitří fantazii originálně namíchanými barvami

Co spojuje jména jako U2, David Bowie, Roxy Music, Talking Heads, Coldplay nebo Robert Fripp? Vizionářský génius jménem Brian Eno, otec ambientu.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta 3 Doors Down

Stačil by vlastně prostý výčet alb, na kterých se kdy Brian Eno podílel, aby bylo jasné, že je řeč o mimořádně nadané osobnosti. Ještě než se budeme bavit o jeho nové desce Mixing Colours, vytkněme si před závorku alba jako jako Low, The Unforgettable Fire, Heroes, The Joshua Tree, Zooropa, For Your Pleasure a mnohá další.

Co autor, to hluboký zářez v dějinách populární hudby. David Bowie, U2, Coldplay nebo Roxy Music. Těm všem Brian Eno pomáhal vyšplhat se k nedostižným výšinám. Nezanedbával se ani on sám, viz třeba jeho slavné album Ambient 1: Music For Airports z roku 1978, které pojmenovalo celý hudební žánr – ambient.

V jeho duchu se nese i jeho nejnovější počin Mixing Colours, který natočil společně se svým bratrem Rogerem. Jde o klasický ambient, čili náladové hudební črty a miniatury. Čistě instrumentální skladby, jejichž jádro a kouzlo tkví v atmosféře a nedořečenosti. 

Jsou určené k rozjímání, zastavení se, zároveň ale vybízejí ke spolupráci. Hudební obrysy, které vybízejí k tomu, aby si je posluchač ve své fantazii dovybarvil a přimyslel si k nim odpovídající melodii a příběh. Bratři Enovi nahodí pár tónů, náznaky melodií, a pak už je na příjemci, jak si s nimi poradí.

Mixing Colours

70 %

Brian Eno & Roger Eno

Tahle hudba nese poselství. Je k tomu určena. Ambient má a měl by jitřit fantazii a angažovat posluchače výrazněji, než je tomu v případě lehké spotřební hudby. Vede vás chodbami a zákoutími, které polykačům spotřební popové hudby zůstávají ukrytá.

Možností je nespočet. Zatímco se milovníci dark ambientu vydávají na průzkum práchnivějících hrobek nebo nehostinných koutů vesmíru, posluchači tradičního ambientu se ponoří do lahodných tónů klasiků jako je Brian Eno.

Mixing Colour není album, které by bořilo dosud zavedené pořádky a přineslo něco dosud neokoukaného a neslyšeného. Takových už Brian Eno natočil nespočet a těžko od něj čekat zas a znovu revoluční nahrávku. Je to ale album krásné. Intimní, ztišené, točené evidentně pro radost a v době nadvlády plytké hudební lůzy velmi potřebné.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta 3 Doors Down