RECENZE: Vločky, kry, chlad duše. Bratr z ledu je dobrodružná výprava

Polární led. Led v nás. Ledové vztahy. Neproniknutelný nemocný bratr, ve kterém se nikdo nevyzná. Debutová kniha Bratr z ledu od šestatřicetileté katalánské umělkyně a autorky Alicie Kopfové (vlastním jménem Imma Ávalos Marquésová) je velmi netradičním dílem na pomezí fikce a faktu.

Katalánská spisovatelka Alicia Kopfová | foto: Twitter Alicie Kopfové

Cenami ověnčený román přeložila ze španělštiny Lada Hazaiová, podle všeho bravurně a s přihlédnutím k nepatrně odlišnému katalánskému vydání. Nebýt jejího porozumění textu, těžko by do něj našinec mohl proniknout s takovou lehkostí. Snadným čtivem se totiž kniha od intelektuálně založené absolventky výtvarné akademie, komparatistiky a literární teorie nazvat skutečně nedá.

Dobývání pólů a nitra

Jde svým způsobem o literární koláž napříč žánry. Tvoří ji historie s fotodokumentací, deníkové a vědecké záznamy, výstřižky, rozhovory, projevy, odkazy na filmy a knihy, ve kterých se autorka soustředí na svou fascinaci tématem dobývání severního a jižního pólu.

Úvahy o ledovcích se střídají s jakoby autobiografickými útržky z jejího života, s dobýváním vlastního nitra i vlastního literárního stylu se snahou pochopit současné mezilidské vztahy a komunikaci ve víru sociálních sítí, stejně jako bratra s poruchou autistického spektra – stavem podobným zamrznutí.

Sourozenec je záhadou pro všechny lékařské kapacity a celoživotní starostí pro své blízké, kteří se svou zodpovědností za jeho život stávají hrdiny všedních dnů stejně jako badatelé, již se pouštěli do dobývání neprobádaných ledových končin.

Bratr z ledu

80 %

autor: Alicia Kopfová

nakladatel: Odeon

překlad: Lada Hazaiová

256 stran, 299 Kč

Motiv ledu se v knize objevuje ve všech podobách od sněhových vloček přes jinovatku po kry a ve všech možných metaforických významech – přes chlad, smrt, frustraci a odcizenosti až k bělosti nevinnosti a čistoty.

Hravostí s textem připomíná autorka poetiku Julia Cortázara či Milana Kundery, zároveň používá specifickou metodu ledovce Ernesta Hemingwaye, kdy počítá s čtenářovou schopností proniknout ke skrytému podtextu.

„Je mnohem snadnější dojet na Antarktidu než do některých oblastí mě samé,“ podotýká spisovatelka a téměř to platí pro její prvotinu. Přitom – anebo právě proto – je velmi originální a osvěžující.