Herečka Nela Boudová si finančně přilepší. V konverzační komedii britského dramatika Raye Cooneyho nesoucí název Prachy!!!, kterou poprvé v prosinci uvede pražské Divadlo Palace, její postavě Betty totiž náhodou spadne do klína kufr plný peněz. Co by ona dělala, kdyby se jí naskytla podobná příležitost v životě?
Chtěla byste, jako ve hře, najít kufr se stovkami milionů korun?
I když o tom trochu sní každý, tak asi ani ne. Když jsme četli poprvé hru Prachy!!!, přemýšlela jsem, co bych s tolika penězi udělala. Jestli bych odjela někam na ostrov. Došla jsem k tomu, že bych měla špatné svědomí. Je to takový danajský dar.
Neříkejte, že byste je vrátila...
I když to zní nevěrohodně, asi ano. Před lety bych si asi řekla, že je roztočím, ale s věkem jsem přišla na to, že každá špatnost se člověku vrátí. Třeba ne hned, ale nikdy mi nic neprošlo jen tak.
Takže se dobro vyplácí?
Určitě ano, i když v dnešní době to tak na první pohled nevypadá.
Jaký je tedy váš vztah k "prachům"?
Peníze se musí točit. Já třeba nešetřím a ani jsem nikdy nešetřila. Peníze jsou věc, o kterou jsem se zatím nikdy nemusela starat. Věřím, že člověk musí mít širokou energii a pak se mu to vrací.
Co to znamená?
Široký člověk je otevřený, uvolněný a energie může volně proudit. Když je člověk úzký, je celý stažený, všeho se bojí, je ustrašený. Myslím, že se to většinou mění s věkem. Jako mladá jsem se života bála, teď už ne. Úzké lidi poznám většinou na první pohled. Kdo mi nesedí lidsky, s tím ani nespolupracuji.
Režisérka hry Prachy!!! Jana Kalištová vám tedy sedí?
Rozhodně. Vlastně jsem u ní začínala před pětadvaceti lety v Karlových Varech. Právě ona mě dostala na divadelní prkna a od té doby jsme se neviděly.
A co role Betty, je vám blízká?
Hraju lehkovážnou holku do života. Je bystrá, pohotová, hýbe dějem, což je mi velmi blízké. I když já sama jsem někdy rychlá až moc, často říkám věci rychleji, než chci, a pak je mi to líto.
