Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bond lituje, ale do Česka už se nevrátí

  0:32aktualizováno  0:32
Hollywoodské velkofilmy včetně bondovské série opouštějí Česko. Jiné země jim nabízejí až pětinu částky, kterou tam utratí.

Casino Royale - Daniel Craig, Loket - Daniel Craig při natáčení bondovky Casino Royale, Loket (15. května 2006) | foto: Martin StolařMF DNES

Agent 007 se do českých kulis nevrátí. Ačkoli si zdejší natáčení Casina Royale celý jeho tým tak pochvaloval, příští bondovka s pořadovým číslem 22 už se tu točit nebude. Proč? Protože jinde mají zahraniční štáby lepší finanční podmínky: takzvané daňové pobídky.

"Dostali jsme to od producentů Bonda černé na bílém. Prý litují, bylo to tu skvělé, rádi by se vrátili, ale rozhodl rozpočet," potvrzuje šéf Barrandova Vladimír Kuba. Navíc Bond zdaleka není sám, kdo mizí.

Ani Craig, ani Kidmanová
Odešel Hellboy II, jehož první díl u nás vznikal – dokonce tu měl na dávno již domluvenou "dvojku" uskladněné původní rekvizity. Jenže pak přijely kamiony a převezly je do Maďarska. A to přesto, že tamní ateliéry se teprve dostavují.

Odešel Watchmen, o němž se jednalo několik let a ve kterém si chtěli zahrát i Tom Cruise a Jude Law; najednou míří do Kanady.

Odešel Zlatý kompas s Nicole Kidmanovou. "Přitom už tu tvůrci zaplatili blokace, jež propadly; nicméně i tak se jim vyplatilo přejít do Anglie," říká producent Petr Keller.

Důvody jsou stále tytéž: peníze. Maďarsko, Kanada, Velká Británie a další země lákají filmaře daňovými úlevami: část z peněz, jež u nich utratí, jim totiž vrátí; maximum bývá až dvacet procent. A vrácená pětina už je ve vysokých nákladech hollywoodských projektů znát.

Zakázkáři bijí na poplach: pokud nový filmový zákon podobné daňové zvýhodnění rychle neustaví, hrozí krize. Roční obrat v celém filmovém průmyslu, který býval až sedmimiliardový, v Česku spadl loni vůbec poprvé pod čtyři miliardy korun, přičemž na propadu se nejvíce podílely právě zahraniční zakázky.

Ubyly hlavně cizojazyčné snímky, ale také reklamy. Paradoxně si polepšil pouze český film, který obvykle "protočil" asi čtyři sta milionů korun – loni si připsal dvojnásobek, ale zasloužily se o to hlavně dva mimořádně nákladné velkofilmy, Bathory a Anglický král.

Pobídky jsou běžné v zemích Evropské unie i v polovině států USA, kde se na rozdíl od Evropy nemusí prokazovat kulturní účel díla, takže se týkají i reklam. Amerika utratí mimo Hollywood kolem šesti miliard dolarů ročně, z nichž si Česko dosud mohlo ukrajovat.

"Bohužel teď hrozí, že do zahraničí odejdou nejen projekty, ale i naši odborníci," tvrdí Keller a dává varovný příklad: na druhého Hellboye si Američané povolali do Maďarska český štáb.

Další důsledek prozrazuje Helena Uldrichová z Barrandova: české produkční firmy si zřizují pobočky v zahraničí, aby při natáčení dosáhly na výhody, které doma nemají. Návrh zákona sice počítá s tím, že by se "vratky" ve výši 20 procent týkaly nejen zahraničních, ale i českých děl, otázka však je, kdy začne platit. Vymýšlí se, jak úpravu včlenit do celé reformy financí.

Peněz není nikdy dost
Kuriózně tak bude filmový průmysl držet nad vodou domácí tvorba podporovaná i publikem. Od roku 1991 našlo víc než milion diváků jen dvanáct filmů: osm českých, čtyři americké.

A teď se rýsuje, že se fond kinematografie naplní hned ze dvou zdrojů. Takzvaná "diginovela" o digitalizaci televizního vysílání navrhne, aby se České televizi dočasně vrátila reklama, přičemž třetina výnosů z ní, 150 milionů korun ročně, by šla do fondu kinematografie – až do té doby, než Česko vypne pozemní vysílání. Bude-li poté schválen filmový zákon, přivede do fondu další stamiliony plus nepřímé povinné investice televizí do filmu.

"Kolik peněz filmaři vlastně potřebují?!" žasne ředitel Novy Petr Dvořák. Vadí mu, že ČT bude dál "kazit ceny" na reklamním trhu; diváci zase platí vyšší koncesionářské poplatky, aby ČT mohla žít bez reklamy, ale slib se odkládá.

Předseda rady fondu Tomáš Baldýnský však ujišťuje, že dlouhodobě podfinancovaný obor potřebuje každou korunu. Fond totiž vedle tvorby nových děl přispívá i na jiné aktivity. Třeba na malá kina, o něž by přitom měly pečovat místní samosprávy, nebo na dokumenty pro obrazovku, jež by měla zase platit ČT.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ze seriálu Dáma a Král
RECENZE: Vzhled otrapy, instinkt dr. House. Proč pozlatit Matěje Hádka

Uvolněnější než lehce usedlý Kapitán Exner a zábavně mimoňský jako Rapl, aniž k tomu potřebuje vulgarity. Takový je titulní hrdina Matěje Hádka v seriálu Dáma...  celý článek

Hana Vagnerová a Adam Mišík ve filmu Bajkeři
RECENZE: Výchovní Bajkeři mají blíž k Vinařům než k Snowboarďákům

Fakt, že Snowboarďáci byli jen jedni, platí po premiéře filmu Bajkeři dvojnásob. Nová komedie o teenagerech totiž neví, koho má bavit.  celý článek

Trailer k filmu Matka!
DO KINA: Domácí Bajkery může zastavit Globální nebezpečí

Mezi sedmi novinkami týdne slibuje smích jediná komedie, česká novinka s Adamem Mišíkem Bajkeři. Zato strašit bude jak akční sci-fi Geostorm: Globální...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.