Polívka totiž, jako již tradičně, slavil v rámci zábavného festivalu Starobrno Olšany Open 2004 a na farmu pozval například své oblíbené kapely Veselá bída, Čechomor nebo Bůhví Ondřeje Brzobohatého. Tančilo se, zpívalo i závodilo - běžely se překážkové dostihy "humanoidů a kentaurů", což byly závody lidí v maskách koní.
Večer sehrál oslavenec na otevřeném pódiu představení nazvané Variace na chlast. "Vždycky to tak dělám, že večer hraju, když mám narozeniny," řekl Polívka, pro kterého bylo představení výjimečné tím, že si v něm poprvé zahrál se svou dcerou Annou Polívkovou.
"Viděl jsem pár představení, která Anička dělá, a jsem rád, že jí hraní tak jde. Tohle byla škola ohněm. Roli, kterou ztvárnila (hraje Polívkovu vlastní dceru), je dán velký prostor. I obecenstvo je jiné než v běžném divadle, daleko aktivnější. Bylo to vlastně takové pouťové představení. Myslím, že je to pro ni velká zkušenost," domnívá se Bolek Polívka, který má vedle Anny ještě dceru Kamilu a syny Vladimíra a Jana. S nadsázkou se chlubí tím, že každé dítě má jinou matku.
S napětím sledovala souhru otce s dcerou na jevišti také Bolkova přítelkyně Marcela Černá, která s ním má půlročního syna Jana, i Evelyna Steimarová, matka Anny. Po představení odměnila Marcela Annu květinou, Bolka pusou. Také prozradila, že v rodině panují dobré vztahy, ať jde o bývalé partnerky, či o vlastní i nevlastní potomky.
A jaké dárky svému partnerovi ke kulatým narozeninám pořídila? "Bolek nemá rád, když dostává oblečení, ale protože je takový koňák, mám pro něj jezdecké kalhoty a bundu a potom nějaké knížky. Nejdůležitější dárek na něj ale ještě čeká v Praze. Je to veliký obraz a já ho zatím neměla jak převézt. Jsem moc zvědavá, co na něj řekne," těšila se Marcela Černá.
Původně si představovala, že dárek předá svému otci i jeho nejmladší potomek. "Už jsem to viděla - balonek naplněný heliem s nápisem tatínkovi k pětapadesátinám od Jeníčka. Helium ale došlo, protože jsme ho vypotřebovali při nedávné oslavě křtin našeho syna, a tak jsem vymyslela něco jiného, knížku od Wericha - Povídky moudrého Jana."
Soukromá oslava se nakonec přece jen konala. Pod šapitó stanu cirkusu JO-JOO, kde se sešli výhradně příbuzní a známí Bolka Polívky, kteří zřejmě dobře znali Bolkův vkus. Mezi dary převažovaly obrazy, vázy a další umělecké předměty.
"Nejhezčí dárky jsou takové, které můžou viset na stěně a zůstanou tady pro další generace. A ty si budou říkat: To byli ale malíři!" zhodnotil to Polívka, který se o sobě prý kromě jiného dočetl, že je společenský piják.
"Stávám se jím, když se někde sejdou víc než tři lidi. A to bude třeba dneska," směje se Bolek a hned ujišťuje, že před prací a při práci nepije. "Trošku se napiju po práci. A zítra si budu říkat, že jsem se měl opít až dneska."
