Rudy Linka v rámci programu Bohemia Jazz Festu (BJF) účinkuje pravidelně, pokaždé ale s jinou muzikantskou sestavou. Letos si dvakrát zahraje jako host italského Extrapolation Tria. Ještě předtím jej mohou jazzoví fanoušci vidět v pondělí 29. června v pražském Rudolfinu, kde odehraje při příležitosti předání předsednictví EU Švédsku koncert se skvělým švédským pianistou Bobo Stensonem.
V programu letošního BJF si vybere opravdu každý: fanoušci avantgardy ocení trio Medeski, Martin & Wood, ctitelé legend varhaníka Dr. Lonnieho Smithe a bubeníka Roye Haynese, posluchači ryze současného mainstreamu fenomenálního saxofonistu Joshuu Redmana. Více o programu zde.
Na festivalu udělujete cenu Bohemia Jazz Award. Vždy ji přiřknete někomu ze sestaveného programu, nebo si napřed vytipujete laureáta a pak jej teprve pozvete?
První varianta je správná. Nejsme v takové finanční situaci, abychom mohli někoho pozvat jenom s tím, že mu chceme předat cenu. Ale myslím, že cena bude mít skvělou úroveň. Letos ji udělíme podruhé. Jako první ji vloni dostal kytarista John Scofield, o jehož kvalitách nemůže být pochyb, letos ji obdrží saxofonista Joshua Redman, jehož tvorba je také bez diskuse velmi kvalitní.
Dostávají jazzmani rádi ceny?
Já myslím, že je každý rád, když se někdo zastaví a řekne mu - to, co děláš, je tak výjimečné, že ti chceme zatleskat. Nicméně jazzmani jsou trochu jiní v tom, že hudbu dělají především pro hudbu samu, pro lásku k ní. Oproti tomu třeba klasická hudba je hodně o soutěžích: každý virtuos musí napřed vyhrát nějakou soutěž, než je tím virtuosem uznán. Jazzový muzikant obvykle nejdřív hraje dvacet let někde ve sklepě, než si ho někdo všimne, je to mnohem pomalejší proces. Nicméně zrovna Joshua Redman je výjimka, protože vyhrál v roce 1991 cenu Thelonia Monka, která ho vymrštila na úplný vrchol, na němž je dodnes.
Každý, kdo Bohemia Jazz Award dostane, se svým způsobem stává součástí Bohemia Jazz Festu. A to natolik, že jeho povinností je někdy v příštích letech znovu přijet zahrát. Nepřichází v úvahu, že bychom někoho ocenili a už ho tu víckrát neviděli!
K tomu těžko ty muzikanty můžete nutit...
No tak jim tu cenu zase sebereme! (smích) Ale třeba za deset let uděláme festival jenom držitelů Bohemia Jazz Awards.
Jak letošní ročník ovlivnila ekonomická a finanční krize?
Úplně neskutečně. Ještě v lednu únoru jsme uvažovali, že festival letos nebude, že ho vynecháme, přeskočíme. Generální sponzor předchozích dvou ročníků nám oznámil, že letos naším generálním sponzorem nebude. Ale na druhou stranu musím říct, že máme podporu spousty menších partnerů, pomáhají nám všechna města, ve kterých se hraje, ambasády zemí, ze kterých přijedou muzikanti, takže nakonec jsme tu finanční "mozaiku" zase nějak poskládali. A myslím, že letošní program je natolik fantastický, že na něm krize není vůbec vidět.
Od začátku je jasné, že se program hodně odvíjí od vašich osobních kontaktů na muzikanty. Myslíte, že už je v takové pozici, aby mohl fungovat i bez vašeho přičinění?
Nikdo není nenahraditelný a Bohemia Jazz Festu dnes už fandí tolik lidí, že by bylo možné, aby fungoval. Ale hrozně důležitý je program - vlastně si ani nejsem moc jistý, jestli si tady lidi uvědomují, jak dobrý ten program je. Takže festival samotný by třeba být mohl, ale program by asi byl úplně jiný. Bez mého spojení s "operačním systémem" jazzu, s takovým tím "Já vím, že ti turné začíná až 22., ale co by ti udělalo přijet už 19.?" by se to někomu jinému asi dělalo těžko. Spíš by to skončilo odpovědí "Zavolejte mému agentovi".
To, že BJF nevybírá vstupné, se nelíbí některým pořadatelům jiných festivalů nebo koncertů. Prý pak posluchači chodí a říkají - proč máme na vaši akci platit, když BJF je zdarma? Co vy na to?
Myslím, že je hloupost myslet si, že když jde někdo na něco jednou za rok zadarmo, nikdy jindy za to nezaplatí. To je jako kdyby plzeňský pivovar uspořádal bierfest, kde by bylo pivo zadarmo, a bál se, že si ho už nikdo nebude chtít koupit za peníze. Já si myslím, že je to naopak. Podívejte, někdo přijde zadarmo na Staromák a třeba si řekne: nikdy bych na jazz nešel, protože jsem si myslel, že se nedá poslouchat, ale ono se mi to docela líbí. A pak to půjde zkusit i do klubu, kde za to dá tři sta korun. Protože se toho přestane bát. Takže myslím, že ten festival je dobrý pro všechny lidi, kteří jsou s jazzem spojeni: pro hráče, posluchače i majitele klubů.
Kromě zahraničních jsou v programu BJF i české kapely. Jak je vybíráte, když většinou žijete v Americe? Máte přehled o české scéně?
Mám to štěstí, že tady poměrně často hrávám na různých festivalech i v klubech, kde mám možnost muzikanty slyšet a poznat. Tak jsem vloni hrál na festivalu Blues Alive v Šumperku, kde přede mnou vystupoval Ondřej Pivec se svou kapelou. Moc se mi to líbilo a já se přímo na místě s nimi domluvil, aby letos hráli na BJF. Členem kapely Limbo je zase plzeňský trumpetista František Kučera. Ten mi dal jejich CD, když jsem vloni byl v Plzni. No a Milan Svoboda je vlastně česká legenda, Pražský big band vedl už v době, kdy jsem se v šestnácti začal o jazz zajímat.
Kdybyste měl jako posluchač volit jediného interpreta z letošního ročníku BJF, na kterého se půjdete podívat, který by to byl?
Klasická odpověď by měla být, že to je jako kdybyste se mě zeptal, které ze svých dětí mám nejradši. Ale dobře, odpovím takhle: bude tu jeden člověk, který v Čechách ještě nikdy nehrál, a to je varhaník Dr. Lonnie Smith. Je to naprostá klasika, nahrával v 60. letech pro slavné vydavatelství Blue Note, a jeho hraní je navíc úžasná show, velká zábava. Takže kdybych měl volit jen jediného, byl by to on.
Program Bohemia Jazz Festu12. 7. 2009 Praha, Staroměstské náměstí 13. 7. 2009 Praha, Staroměstské náměstí 14. 7. 2009 Domažlice, Náměstí Míru 15. 7. 2009 Plzeň, Nám. Republiky 16. 7. 2009 Tábor, Žižkovo nám. 17. 7. 2009 Prachatice, Velké náměstí 18. 7. 2009 Telč, Nám. Zachariáše z Hradce 19. 7. 2009 České Budějovice, Nám. Přemysla Otakara II. |