Ani Křemílka s Vochomůrkou, ani silvestrovskou estrádu, ani rozverné staropražské popěvky. Herečce k narozeninám se sluší nadělit zdánlivě netypickou, o to silnější připomínku jejího mistrovství. V přepisu Dürrenmattovy hry drží královna komedií svůj temperament na uzdě: je střídmá, chladná, vnitřně poraněná, navenek odmítavě povýšená.
Návrat miliardářky do rodného městečka se dá chápat jako moralita, neboť hrdinka slibující peníze výměnou za pozdní spravedlnost rozvrátí navenek vyrovnané místní soužití. Ale Bohdalová k aktu odvety přidává lásku, které se její postava stále nedovedla vzdát a znovu ji může ochromit.
Vyhrocený příběh patří i po letech k labužnickým zážitkům také díky protihráči hrdinky: Alois Švehlík v roli zoufalce navzdory pádům pořád vyzařuje jisté charizma. I pro herce je to svým způsobem předběžný dárek, v létě Švehlík oslaví pětasedmdesátku.
