Tam trofej získal jeho mladší krajan a protihráč z filmu Je třeba zabít Sekala Olaf Lubaszenko. Zda pro změnu Linda - představitel postav v takových dílech, jako byly Wajdovy filmy Člověk ze železa a Danton či Kieslowského cyklus Dekalog a celovečerní snímek Náhoda - potěžká za titulní roli Sekala Českého lva.
Nakonec u filmových akademiků opět vyhrál Lubaszenko, ale "Boguš", jak mu říkají přátelé, nedal znát ani stín zklamání. "Pro mě je neuvěřitelné už to, že jsem si mohl zahrát v tak výtečném filmu s tak skvělými herci; to úplně stačí."
Váš kolega Lubaszensko tvrdí, že v Polsku je nejlepším diváckým lákadlem pro film skutečnost, hrajete-li v něm vy. Platí to i v případě polské distribuce Sekala?
To je od Olafa hezké, ale říká to on, ne já. Dneska je skutečnost jiná: o všem rozhoduje reklama. Nápodoby amerických snímků, které u nás vznikají, investují do reklamy deset i patnáct procent celého rozpočtu, kdežto v případě Sekala šlo o zlomky. Troufám si říci, že kdyby zbylo na jeho distribuční reklamu jen pět procent celkových nákladů, návštěvnost by byla třikrát vyšší než dosavadních asi padesát tisíc lidí. Nicméně "kinofilové" Sekala objevili, zahajoval polskou přehlídku světové kinematografie a Křižanův scénář dostal cenu na festivalu v Gdyni, což také pomohlo.
Tuzemští diváci si vás nedávno připomněli v televizním seriálu Bílá navštívenka, z nějž jako by dýchla proslulá éra polské školy. Točí se ještě takové projekty?
Bohužel, podobné věci už nedělá žádná televize na světě. Ostatně Bílá navštívenka vznikla zhruba před deseti lety na základě dlouhometrážního filmu a podobně nynější polský hit, historický velkofilm Ohněm a mečem, bude mít i podobu televizní série. Ohněm a mečem - to je skutečný megaprojekt, který spoléhá navíc na silnou národní tradici, jež se váže k Sienkiewiczovým předlohám, ale s oním duchem polské vlny sedmdesátých a osmdesátých let už nemá nic společného. Mimochodem měl jsem v téhle adaptaci hrát, ale odmítl jsem: smlouva totiž žádala, abych byl bezvýhradně k dispozici devět měsíců, a přitom ruský herec, který mou roli převzal, měl jenom sedmnáct natáčecích dní. Takový luxus si prostě nemůžu dovolit.
Může film Ohněm a mečem vrátit diváky k polské tvorbě?
To nevím, ale ambice téhle podívané byla jiná: potřebuje deset milionů diváků, aby splatila vložené náklady, a asi je najde. Nicméně jednu důležitou věc producenti dokázali: po tři týdny, co Ohněm a mečem běží v kinech, soukromí podnikatelé a bankéři si podávají u tvůrců dveře, najednou všichni chtějí investovat do filmu.
Vy sám byste se do filmové produkce nechtěl pustit?
(Smích) Dejte pokoj! Já byl producentem dokumentu o extrémních sportech, zabralo mi to rok života a mám toho právě tak dost.
