Bob Sinclair

Bob Sinclair | foto: Universal Music

Bob Sinclair stvořil největší letošní hit

  • 8
Byl to zásah do černého. Hit Love Generation, provázený videoklipem o chlapci, který se na kole vypraví až k mostu Golden Gate v San Francisku, obletěl svět.

I v Česku se jej ujala televize či rádia. Písni, která právě vede rozhlasovou hitparádu, musel ustoupit i Madonnin taneční song Sorry, druhý singl z milionového alba Confessions On A Dance Floor.

V celé Evropě patří Love Generation k nejstahovanějším melodiím do mobilních telefonů. A je možné, že se stane hymnou nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale, které bude v Německu.

Slunce bude navždy svítit

Jednoduchý text písně Love Generation, který zpívá Gary Pine z kapely The Wailers, si pohrává s motivem lásky na pozadí "pískané" melodie. Skladba zajistila jejímu hlavnímu tvůrci a dýdžeji Bobu Sinclairovi exkluzivní smlouvu s firmou Universal.

Sinclairova deska Western Dream právě vychází ve Francii, o něco později se objeví také na českém trhu. Je dopředu jasné, že jejím tahounem bude skladba Love Generation ve dvou verzích, tipovaná na hit léta 2006.

Love Generation neboli Generace lásky je velmi pozitivní skladba. "Pokoj každému, se kterým se potsinglového káš," zpívá se v ní. Vřelá slova "Slunce bude navždy svítit, mám tolik lásky ve svém srdci, nikdo to nemůže od sebe odtrhnout" provází refrén: "Vnímat milovanou generaci." Díky videoklipu Love Generation se posluchač podívá do San Franciska, které bylo v šedesátých letech jedním z hlavních sídel hippies neboli dětí květin. Romantická vize této generace lásky působí dodnes.

A jedenatřicetiletému Bobu Sinclairovi, který žije a působí v Paříži, přinesla její písňová ozvěna maximální pozornost publika. Program má tento dýdžej nabitý až do září.

Jane Fondová si stěžovala

Bob Sinclair dospíval v pařížské čtvrti Le Marais, která je útočištěm homosexuálních komunit.

"Je to vlastně centrum Paříže, něco jako Notting Hill v Londýně," tvrdí Sinclair, který vyrůstal na klubové taneční hudbě z konce 80. let. V roce 1994 rozjel se svým přítelem produkční společnost Yellow Productions.

V Paříži razili styl, ve kterém se prolínaly funkové rytmy s tepem diska. V roce 1998 vydal Sinclar první album Paradise, které na sebe upozornilo také skandálem. Na vydání hitu Gymtonic si stěžovala Jane Fondová, které se nelíbilo, že její hlas byl "vypůjčený" z videokazety aerobiku. Sinclair musel snímek přetočit. Ozval se také Thomas Bangalter ze skupiny Daft Punk, jemuž se zdálo, že Sinclair mu hitový nápad ukradl.

Sinclair se vypracoval

Rozhodně si však první Sinclairova deska vedla solidně na trhu a v roce 2001 vyšlo další album nazvané podle legendární pařížské ulice Champs Elysées. Už tehdy Sinclair předvedl, že si umí pohrávat s melodickými nápady, i když avantgardním počinem jeho deska v žádném případě nebyla.

Sinclair se projevil jako tvůrce náladových snímků, které vyvolávaly atmosféru 70. let a byly podbarveny měkkými tanečními rytmy nebo smyčci. Sinclair stále více kombinoval živé hlasy nebo nástroje se studiovou technikou. Třetí album z roku 2003, pojmenované jednoduše III, připravilo půdu pro nástup Love Generation.