Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bob Frídl byl v sedmdesátých letech dívčí idol s kytarou

  11:43aktualizováno  11:43
Brněnský zpěvák, který v pětašedesáti letech podlehl rakovině, se i ke konci života snažil navázat na svou slávu z dob svých začátků.

Brněnský hudebník Bob Frídl na snímku z roku 2007 | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

V sedmdesátých letech se Bob Friedl coby prototyp šviháka s kytarou těšil velké přízni fanynek a mezi zpěváky se umísťoval v první desítce ve Zlatém slavíku. Od mládí se intenzivně věnoval sportu a přemýšlel o kariéře fotbalisty nebo hokejisty. Poté, co si na vojně zlomil nohu, ale musel svoje plány přehodnotit.

Když mu bylo dvacet, začal vystupovat s kapelou Green Spaedars, brzy však zjistil, že mu to vyhovuje víc samotnému: jen s kytarou a foukací harmonikou, jako jeden z jeho vzorů, Bob Dylan. Podle něj si změnil i křestní jméno, z Josefa na Boba. Dalšími písničkáři, které uznával a obdivoval, byli například Leonard Cohen, Donovan či Simon s Garfunkelem. Později mu učaroval i Bulat Okudžava, jehož písně zpíval i v českých verzích.

Hrál v Řecku i Francii

Vlastní tvorbu si Frídl začal psát na konci 60. let. Jeho první vydanou nahrávkou byl v roce 1970 singl Zpívej tu píseň kouzelnou, na jehož druhé straně byla píseň Madona. Mezi nejznámější melodie, které za svou kariéru zpíval, dále patří Maminka, Léna či Řeka nadějí. Začátkem sedmdesátých let vystřídal kapely Progres organization, Progres II a spolupracoval se skupinou Jana Sochora a sestrami Marthou a Tenou Elefteriadu. Ve stejné dekádě vydal i svá nejznámější alba Jen vítr to ví, Abeceda a Všem svým láskám.

Fotografie členů kapely Jana Sochora z roku 1974. Zleva Jan Sochor, Bob Frídl,

Fotografie členů kapely Jana Sochora z roku 1974. Zleva Jan Sochor, Bob Frídl, Pavel Váně, vzadu Pavel Pelc a Zdeněk Kluka.

Tehdy se mu dařilo i koncertně, se svým recitálem vyjel do Polska, Rakouska, Francie, Bulharska i Řecka, které mu učarovalo. V osmdesátých letech se začal zabývat poezií a vracel se k folku. Předtím, než přesídlil do řeckého letoviska Leptokárie, spolupracoval s Janem Sochorem, ale i kapelou Folk Team.

Po sametové revoluci se mu už na éru své největší popularity navázat nepodařilo. Podnikal v cestovním ruchu, na hudbu však nezanevřel. V roce 1994 vydal desku Návraty, ze spolupráce se skupinou Piknik vzniklo o šest let později album Vzpomínky se zhudebněnou poezií Jiřího Wolkera. V roce 2003 Frídl vydal své poslední album Zastav se človíčku a o čtyři roky později se na desce Roky už se toulám naposledy ohlédl za svou čtyřicetiletou písničkářskou kariérou.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov
Dojal mne zármutek hudebníků, říká nový šéf filharmonie Semjon Byčkov

Česká filharmonie má nového šéfdirigenta po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Stal se jím světoznámý rusko-americký umělec Semjon Byčkov, který dnes podepsal...  celý článek

Magdalena Kožená a tanečník flamenka Antonio El Pipa si v Rudolfinu společně...
GLOSÁŘ: Kožená tančila flamenco, hvězdný tenorista hrál na kytaru

Bylo by to jistě atraktivní, přesto se mezzosopranistka Magdalena Kožená a peruánský tenorista Juan Diego Flórez nesešli na jednom koncertě. V Praze vystoupili...  celý článek

David Koller vyzval tuzemské hudebníky, aby předělali některé z jeho sólových...
Než přijde nové album Lucie, zahraje David Koller své hity akusticky

Ještě než se příští rok začnou dít velké věci kolem Lucie, můžou si fanoušci poslechnout muziku Davida Kollera v méně tradičním pojetí. Hudebník se svou...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.