Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Bez kytary a beze slova. Zato úsměvy Bob Dylan nešetřil

  7:58aktualizováno  7:58
Všech folkařů král u nás takřka pravidelně střídá povedené a unavené koncerty. Byla-li poslední bardova pražská návštěva nejnudnější z jeho českých, v neděli se Brno na Bobu Dylanovi bavilo možná nejkrálovštěji – tedy pokud tři tisíce šťastných, kteří včas koupili vstupenky, věděli, na koho se jde.

Bob Dylan na svých vystoupení už leta zakazuje fotit. Snímek pochází z koncertu v pražském Kongresovém centru v roce 1995. | foto: Jiří TurekMF DNES

Playlist lemovaný z obou stran dvěma klasikami (Don’t Think Twice, It’s All Right a Highway 61 Revisited na začátku a Blowin’ in the Wind a Ballad of a Thin Man na konci) nabídl v jádru převážně středně známé a často novější songy navlečené do aranžérských hacafraků, v nichž by nikdo nepoznal ani Boba Dylana, kdyby se projížděl po Brně na kole (jak to údajně dělal před lety v Bratislavě). Zdálky to vonělo po americké country s trochou blues za límcem, táhlé tóny steel kytary jako by s dalšími dvěma pletly svetry pro bubeníka a basistu, kteří je umějí nosit s nedbalou elegancí. Pět hráčů dýchajících jako jeden vkusný muž… o co svérázněji místy pan Zimmermann kloval do klavíru, o to ukázněněji a přitom ne nudně hráli.

Fotogalerie

Pomineme-li bezchybné ozvučení a brilantní doprovodné muzikanty, bude se na tento jarní večer vzpomínat především jako na mistrem nejlépe odzpívaný. Pamětník skřehotavých výkonů minulých zaplesal hned zkraje – světa div, Dylanovi místy rozuměl i podprůměrný angličtinář, výjimkou nebyly protahované samohlásky, celé vystoupení provázela až nezvyklá intonační jistota a procítěnost. A to zejména v momentech, kdy se zpěvák po vzoru svých nejnovějších nahrávek klaněl modlám, především Franku Sinatrovi, aneb tři jednoznačné vrcholy koncertu.

Kudrnáč v klobouku nakráčel do prostoru mezi dvěma mikrofonními stojany, kde jeden sloužil jako podpěra protagonisty a druhý pro mikrofon k ústům, nejistě popošel sem, tam, sem a zas tam, jako by se do poslední chvíle rozhodoval, na který že… nebo snad tančil. Pak kovbojsky rozkročil nohy a zazpíval nejlíp, jak kdy černý havran zpíval.

Další pamětihodností pak bude bezesporu mistrova jihomoravská „hra“ na koncertní křídlo – letos nejen že nepověsil na krk kytaru, ale i harmoniky zůstaly v kufříku. Všechnu svou instrumentální radost vtělil nositel Nobelovy ceny za literaturu do veselého poskakování mezi černými a bílými klapkami. Učitel harmonie by pravděpodobně za tyto experimenty sázel nedostatečné, chvílemi se až zdálo, že chce snad hvězda večera rušivými půltóny uctít boha brněnské alternativy… a zároveň se evidentně pobavit.

Never Ending Tour

Autor:

Místo konání: Hala Vodova, Brno

15. dubna 2018

Hodnocení­: 75 %

V Desolation Row zopakoval stejnou „chybu“ asi dvacetkrát a pokaždé se škodolibě zazubil. Kdo kýval hlavou pohoršeně místo radostně, ať příště na Boba nechodí. (Anebo ať dorazí až po vystoupení, kdy venku před halami hrává mladík, který jako by z oka i ucha vypadlý mladému Dylanovi; zdalipak ho tajně nezaměstnává sám mistr?)

Bard jako obvykle šetřil slovy až tak, že nepadlo jediné. Nejslavnější píseň večera Blowin’ in the Wind se servírovala pokoutně jako valčík s houslemi a kolovrátkovou vyhrávkou bezpečně potírající hrozící patos či snad dojetí. Následovat musí konstatování, které by mohlo být refrénem tohoto textu – „to je prostě Bob Dylan“. Anebo jeho slovy „the answer, my friend, is blowing in the wind“.

Epilogem pak budiž dvojitá pochvala pořadatelským agenturám Live Nation a Glanc za zvolenou volbu prostoru, byť to bylo z nouze kvůli kolizi s play off extraligy. Menší hala Vodova na okraji města charakteru koncertu slušela. A též za nezvykle nekonfliktní přístup k publiku, kdy všudypřítomní pánové ve fracích hlídali dodržování jediného pravidla – Dylan by byl snad raději zastřelen než vyfocen. Nestalo se naštěstí ani jedno z toho.

Autor:



Nejčtenější

Na Slovensku žádají konec výstavy Ringo Čecha. Není to umění, argumentují

František Ringo Čech v ostravské galerii Chagall.

Zaměstnanci Liptovské galerie P. M. Bohúňa se distancovali od výstavy Františka Ringo Čecha, která je zde k vidění od...

GLOSA: Pharrell Williams na Colours zklamal víc než deštivé počasí

Pharrell Williams s kapelou N.E.R.D. na Colours of Ostrava (18. července 2018)

První den letošního ročníku festivalu Colours of Ostrava přilákal velké množství návštěvníků, jeho vyvrcholením byl...



Mamma Mia! Muzikál je zpět, se Streepovou, Brosnanem i babičkou Cher

Záběr z pokračování snímku Mamma Mia!

Filmařsky sice žádná sláva, ale nakažlivá nálada, výteční herci a písně skupiny ABBA vylepšili před deseti lety...

RECENZE: Mamma Mia! Druhý díl filmového muzikálu se málem uvzlyká

Z plakátu k filmu Mamma Mia 2

Když se romantický kýč zbaví živelnosti, co mu zbude? Sladkobolnost. Právě to se přihodilo druhému dílu úspěšného...

VIDEO: Buď zemře hladem, nebo mezi žraloky. Útěk znovu zkusí Motýlek

Motýlek

Koncem září přijde do kin nová verze slavného dramatu Motýlek. Roli muže, který se snaží uprchnout z trestanecké...

Další z rubriky

Pro Simmonse máme nejluxusnější hotel, říká pořadatel Masters

Legendární hardrocková kapela Kiss vystoupila 14.6. 2013 v pražské O2 aréně.

Festival Masters of Rock se uskuteční od 12. do 15. července v areálu vizovické likérky Rudolf Jelínek. Hlavní hvězdou...

GLOSA: Loni pomohli Stounům, letos Kaleo víc než potěšili Ostravu

Kaleo na Colours of Ostrava (19. července 2018)

Jednotícím prvkem druhého dne Colours of Ostrava byl opět vytrvalý, byť naštěstí jen mírný déšť. Ale také neutuchající...

VIDEO: Wohnout vydává Hloupou písníčku. Klip vznikal v zoo i na traktoru

Honza Homola v klipu Hloupá písnička

Kapela Wohnout vypouští další singl z připravovaného alba, které vyjde v listopadu a zatím má pracovní název Máme na...

Najdete na iDNES.cz