RECENZE: Bez kytary a beze slova. Zato úsměvy Bob Dylan nešetřil
Bob Dylan na svých vystoupení už leta zakazuje fotit. Snímek pochází z koncertu v pražském Kongresovém centru v roce 1995. | foto: Jiří Turek, MF DNES
Playlist lemovaný z obou stran dvěma klasikami (Don’t Think Twice, It’s All Right a Highway 61 Revisited na začátku a Blowin’ in the Wind a Ballad of a Thin Man na konci) nabídl v jádru převážně středně známé a často novější songy navlečené do aranžérských hacafraků, v nichž by nikdo nepoznal ani Boba Dylana, kdyby se projížděl po Brně na kole (jak to údajně dělal před lety v Bratislavě). Zdálky to vonělo po americké country s trochou blues za límcem, táhlé tóny steel kytary jako by s dalšími dvěma pletly svetry pro bubeníka a basistu, kteří je umějí nosit s nedbalou elegancí. Pět hráčů dýchajících jako jeden vkusný muž… o co svérázněji místy pan Zimmermann kloval do klavíru, o to ukázněněji a přitom ne nudně hráli.
Pomineme-li bezchybné ozvučení a brilantní doprovodné muzikanty, bude se na tento jarní večer vzpomínat především jako na mistrem nejlépe odzpívaný. Pamětník skřehotavých výkonů minulých zaplesal hned zkraje – světa div, Dylanovi místy rozuměl i podprůměrný angličtinář, výjimkou nebyly protahované samohlásky, celé vystoupení provázela až nezvyklá intonační jistota a procítěnost. A to zejména v momentech, kdy se zpěvák po vzoru svých nejnovějších nahrávek klaněl modlám, především Franku Sinatrovi, aneb tři jednoznačné vrcholy koncertu.
Kudrnáč v klobouku nakráčel do prostoru mezi dvěma mikrofonními stojany, kde jeden sloužil jako podpěra protagonisty a druhý pro mikrofon k ústům, nejistě popošel sem, tam, sem a zas tam, jako by se do poslední chvíle rozhodoval, na který že… nebo snad tančil. Pak kovbojsky rozkročil nohy a zazpíval nejlíp, jak kdy černý havran zpíval.
Další pamětihodností pak bude bezesporu mistrova jihomoravská „hra“ na koncertní křídlo – letos nejen že nepověsil na krk kytaru, ale i harmoniky zůstaly v kufříku. Všechnu svou instrumentální radost vtělil nositel Nobelovy ceny za literaturu do veselého poskakování mezi černými a bílými klapkami. Učitel harmonie by pravděpodobně za tyto experimenty sázel nedostatečné, chvílemi se až zdálo, že chce snad hvězda večera rušivými půltóny uctít boha brněnské alternativy… a zároveň se evidentně pobavit.
Never Ending TourAutor: Bob Dylan Místo konání: Hala Vodova, Brno 15. dubna 2018 |
V Desolation Row zopakoval stejnou „chybu“ asi dvacetkrát a pokaždé se škodolibě zazubil. Kdo kýval hlavou pohoršeně místo radostně, ať příště na Boba nechodí. (Anebo ať dorazí až po vystoupení, kdy venku před halami hrává mladík, který jako by z oka i ucha vypadlý mladému Dylanovi; zdalipak ho tajně nezaměstnává sám mistr?)
Bard jako obvykle šetřil slovy až tak, že nepadlo jediné. Nejslavnější píseň večera Blowin’ in the Wind se servírovala pokoutně jako valčík s houslemi a kolovrátkovou vyhrávkou bezpečně potírající hrozící patos či snad dojetí. Následovat musí konstatování, které by mohlo být refrénem tohoto textu – „to je prostě Bob Dylan“. Anebo jeho slovy „the answer, my friend, is blowing in the wind“.
Epilogem pak budiž dvojitá pochvala pořadatelským agenturám Live Nation a Glanc za zvolenou volbu prostoru, byť to bylo z nouze kvůli kolizi s play off extraligy. Menší hala Vodova na okraji města charakteru koncertu slušela. A též za nezvykle nekonfliktní přístup k publiku, kdy všudypřítomní pánové ve fracích hlídali dodržování jediného pravidla – Dylan by byl snad raději zastřelen než vyfocen. Nestalo se naštěstí ani jedno z toho.
Tipy z televizního programu
Recenze: Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství 60 %, Mrazivá pomsta 60 %, Mission: Impossible 3 70 %, Teroristka 55 %, Barry Seal: Nebeský gauner 65 %, Soudce 65 %, Aquaman a ztracené království 30 %, Jsem božská 40 %, Tanečnice 60 %
Klíčová slova: Fotbalista roku, Zuzana Smatanová, Výměna manželek, Survivor Česko & Slovensko
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Na vlnách Jadranu, Policie Hvar, To se vysvětlí, soudruzi!, Boží mlýny
Buranství, říká o přerušení Kaščejevy na Českých lvech režisér Chlupáček
Rozstřel Loni společně uvedli do kin film Úsvit, letos na televizní obrazovky vyslali minisérii To se...
RECENZE: Gabriela Soukalová ve sprše i v moři. Dokument jí zadal pózy
Premium Pod názvem Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí vešel do kin dokument, v němž se zpovídá...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
České filmaře zatkli při natáčení ve Vatikánu. Teď se chtějí vrátit zpět
Premium Štáb snímku Ďáblova sbírka skončil po natáčení na Svatopetrském náměstí na policii, která zabavila...
Metoda Markovič: Scény z výslechů byly hodně intimní, říká představitel Hojera
Rozstřel Herec Petr Uhlík, tvář dvou výrazných televizních projektů letošního roku: minisérií Metoda...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KOMENTÁŘ: Desatero pro všechny, kdo rádi hlásají velké pravdy
Premium Málokdo si zapamatuje, kdo si o víkendu připsal České lvy nebo Oscary, ale zato se bude ještě...
RECENZE: Soused prodal vejce Židovi, hlásíme My, občané Protektorátu
Premium Třídílná dokumentární série My, občané Protektorátu, již uvádí Česká televize, má dvě silné opory....
VIDEO: Ypsilonka slaví šedesátiny velkou výstavou. Uteklo to, říká Lábus
Velká retrospektivní výstava plná plakátů, dokumentů a rarit dává návštěvníkům vzpomenout na...
Posedlost a láska k hudbě. Olga Malířová Špátová natočila dokument o Petru Jandovi
Před třemi lety oslovili přátelé Petra Jandy dokumentaristku Olgu Malířovou Špátovou, aby o něm...
Vedle ořezaného stromu vyrostla nová Banksyho malba, má ekologický apel
Nová nástěnná malba v londýnské čtvrti Finsbury Park přilákala davy lidí. A to i přesto, že se k...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!