„Narodil jsem se ve městě, vyrostl tam, vystudoval, seděl u počítače ve velké pojišťovně, ale netěšilo mě to,“ shrnul kdysi programátor, nyní „farmář, lesník a dřevař“, film o svém životě na severu Států. Tam ho potkal režisér Diego Ongaro, který má podobný osud. Rodem Francouz přesídlil s americkou manželkou do New Yorku, „tvrdého města, kde je příliš umělců a málo peněz“, a než by se poražení vrátili do Paříže, koupili levně dům v odlehlém kraji. „Miluju westerny, navíc jsme neměli co ztratit,“ líčí Ongaro.
O Bobovi natočil nejprve krátký a pak celovečerní příběh; dal do něj vlastní peníze.
„Zprvu jsem byl hrozně nervózní, ale pak jsem si řekl: O nic nejde, jsi Bob, hraj Boba,“ líčí Tarasuk. Před kamerou prostě žije, jak je zvyklý: kácí stromy, hraje golf na sněhu, krmí zvířata, se sousedy řeší vzteklinu, občas zajede do banky, na pivo. A právě svou civilností odzbrojuje.
„Zatím si užíváme volnosti, ale až dcerka půjde do školy, asi budeme muset jinam. Za dlouhých zim jsme tu pohřbeni pod sněhem,“ přiznává režisér. Bob zůstane.
