Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blackmore´s night zahrají na Konopišti

  14:19aktualizováno  14:19
Před pěti lety vznikl projekt Blackmore´s Night. Při jeho realizaci se britský kytarista Ritchie Blackmore, bývalý člen formace Deep Purple, spojil s americkou zpěvačkou Candice Night. Výsledek jejich práce vyšel nedávno na CD Fires At Midnight, které si ihned získalo u tuzemských posluchačů oblibu: skladba z něj zvítězila v hitpárádě Eso, skupina se stala hostem letošního předávání hudebních cen Anděl. A nyní přišla řada i na fanoušky: skupina Blackmore´s Night vystoupí živě 30. dubna na Konopišti.

Soutěžit o vstupenky na koncert skupiny Blackmore´s Night můžete uvnitř článku


Ritchie Blackmore a jeho kapela vystoupí na Konopišti v Přírodním divadle. Mystická, renesanční hudba s prvky rocku je navíc podpořena datem koncertu - 30. dubna jsou totiž čarodejnice! Hudbu Blackomore´s Night na pódiu podpoří František Nedvěd a skupina Kamelot.

Rozhovor se skupinou Blackmore´s Night

Jak dlouho jste připravovali vaše nové album Fires At Midnight? 

RB: Písničky na Fire At Midnight jsme vlastně začali psát už v době, kdy jsme dokončovali naši předchozí desku. To bylo asi před dvěma lety. Momentálně máme hodně nápadů, což působí blahodárně na skládání nových věcí. U každé desky máme asi tak pětadvacet témat. Co se na album nevejde, tím se pak zabýváme později, při přípravě další desky. To se obvykle stane základem alba ... a je dobré něco mít, protože bývávaly časy, že mě vůbec nic nenapadlo. Dnes je tomu naštěstí naopak.

Když přicházíte do nahrávacího studia, máte tedy už hotové písničky?
RB: Přesně tak. Když jsem hrál s Deep Purple nebo Rainbow, tak jsem ve studiu měl v hlavě jen pár riffů a tam se pak tvořily písničky, ale s touhle kapelou máme asi tak devadesát osm procent skladeb už připravených, což je možná někdy trochu nuda, protože já rád spoustu věcí překopávám. Takže i k tomu dochází, protože třeba na třetí poslech mě napadne nějaké vylepšení. V aranžmá třeba ... a to pak ostatní muzikanti šílí. A nejlepší je všechno změnit před turné....

Jak píšete texty? Necháte se nejdřív inspirovat hudbou?
CN: Ritchieho písničky jsou tak melodické a tak silné, že mám někdy pocit, jako kdyby už v sobě měly příběh. Stačí, když zavřu oči a přestože to je instrumentální skladba, už mi naskakují obrazy a scény, které zapisuji a tak vlastně vzniká text. Nutno říct, že většina textů vznikne bezprostředně po poslechu písně, tak do pěti minut. Také ráda promlouvám ústy postavy, která tu píseň vypráví a pak to je jakoby můj příběh.

RB: Někdy je od začátku jasné, o čem píseň bude. Tak se na prvním albu objevily písně s renesanční tematikou, z prostředí nevolníků a tak.

Jak vlastně nakládáte se starou hudbou?
RB: To je jednoduché. Starou hudbu poslouchám zhruba od roku 1972. Vzpomínám si, že jsem jako první slyšel dobovou hudbu pro dvůr Jindřicha VIII. Tehdy byl takový koncert v televizi a tomu jsem úplně propadl. Některé melodie středověké či renesanční hudby jsou tak snadno zapamatovatelné, že není těžké použít je v novější úpravě. My se snažíme o to, abychom otevřeli dveře všem posluchačům, aby se jim líbila renesanční hudba a sami se přitom nestali puristy. Když tuhle hudbu poslouchám, takovým puristou vlastně tak trochu jsem. Když ji ale hraji, rád ji interpretuji po svém, dřevěné dechové nástroje nahrazuje kytara a tak podobně. Nesnažíme se být historicky přesnou kapelou, chceme vzít staré krásné melodie a zahrát je dnešním způsobem.

Jak si vysvětlujete svou popularitu v Německu? Je to jejich trubadúrskou a minatrelskou tradicí?
RB: Moc rádi jezdíme do Německa. Cítím jistou spřízněnost s germánskou kulturou. Hudba, kterou hrajeme nemá ani tak keltský charakter, jak se mnozí lidé domnívají, ale patří spíš do střední Evropy. Proto jsme také tady - Česko nás také zajímá. Během turné po Německu bydlíme na různých hradech a tak se nám daří absorbovat celou tu kulturu. Hodně našich přátel v Německu hraje ve středověkých renesančních souborech - jejich hudbu neabsorbujeme, tu přímo krademe! V Německu se také pořádají různé středověké turnaje a klání. Pravděpodobně i u vás. Byli jsme se projít po Praze a viděli jsme tři středověké restaurace. Doufám, že tady v Čechách jsou nějaké středověké soubory, od kterých bychom se rádi nechali inspirovat. Zatím jsme tu slyšeli jenom swing a jazz.

CN: Hrozně rádi chodíme na různé lidové festivaly, kde mají lidé na sobě různé kroje nebo staré šaty. Je takový festival v Německu, kde hrajou cikánské kapely a publikum je pořádně nastrojené. To je skvělý zážitek!

RB: Trochu mi dělá starost MTV, která tyhle zvláštnosti gumuje. Doufám, že se lidé tady nenechají zblbnout.

CN: Ale já si myslím, že lidé v Evropě mají hodně silnou identitu díky té mnohaleté historii, kterou se mohou chlubit. Vím, že kovář na náměstí v centru Prahy je i trochu pro turisty, ale přenese vás o nějakých pár set let zpátky do historie. Mně se ta atmosféra moc líbí. Lepší než kdyby tam seděl a koukal do počítače.

Vaše hudba si žádá určitou stylizaci. Chodíte v historických šatech i doma?
RB: Chodíme! Asi tak padesát procent našeho času strávíme v dobových kostýmech. Máme je na sobě, když se vídáme s přáteli na různých renesančních oslavách, které pořádáme doma v New Yorku. Naši známí jsou většinou hipíci a bohémové, kterým naše hudba vyhovuje. Je to opravdu náš životní styl.

CN: Pálíme ohně, tancujeme kolo, slavíme úplněk ... a všichni přátelé přijdou v kostýmech, je to nádhera. Jen někteří sousedi nás mají za blázny.

RB: Příroda je pro naši hudbu nesmírně důležitá. Síla pochází ze země, ze stromů... Když je všechno kolem vás umělé, tak vám to podrazí nohy. To se týká i nahrávání ve studiu. Nebo třeba koncerty - snažíme se vyhýbat rockovým klubům a hrajeme, pokud to je možné, v divadlech, v přírodních amfiteátrech nebo na hradech a kostelích.

CN: V Itálii nebo Německu jsme hráli na hradech nebo jen ruinách. To tomu dodá takové kouzlo! Když je úplněk a jasná noc, to teprve lidem dojde, o čem naše hudba vlastně je.

RB: Snažíme se to ještě vylepšit tím, že všichni lidé, kteří přijdou v kostýmech, dostanou přednostně místa vpředu. Pak nás ten koncert baví ještě víc a lidi taky. O to jde, abychom se pobavili a aby naše vystoupení bylo trochu jiné. Když jsme hráli v Británii, tak nás agent zrazoval, že prý nikdo nepřijde... ale přišli jako maškarní všichni!

V Anglii se přece zrodili Noví romantici...
CN: To je vlastně pravda. To je romantické - čekat na svého rytíře za hradbami hradu. Alespoň pro ženy... Já bych se v tomhle snění dokázala rozplynout. Utíkám do něj z reality. Někdo se dívá na fotbal a tohle je zas můj útěk!

RB: Náš útěk je naše hudba.

Myslíte, že jste také pro tohle tak populární v Japonsku?
RB: To je těžké říct. Skoro mě někdy napadá, jestli Japonci tuší, o co nám v naší hudbě jde. Tam jsme spíš známí svým hardrockem. U té renesanční hudby vypadají trochu bezradně.

Jste spokojen se stavem popmusic?
RB: Zdá se mi, že převládá hudba, na kterou se lidé musí svíjet. V rádiu to je samé buch, buch, buch. Nic proti tomu, ale když je tím svět okolo vás zahlcen, tak vás to netěší. Když se na muziku nedá svíjet, už je Dj nervózní.

Na obalu vašeho alba stojíte před zavřenými vraty s planoucími pochodněmi a někam ukazujete. Co to představuje?
RB: Původní nápad byl ten, že jsme nějací nevolníci a dobýváme se do hradu, abychom mohli pravděpodobně zaplatit daně. Ale spíš to vypadá, že se snažíme dostat na diskotéku...

Obal CD Blackmore´s Night.

Blackmore´s Night během vystoupení

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night při vystoupení

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night během vystoupení.

Blackmore´s Night během vystoupení.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Radek Škarohlíd z kapely Hentai Corporation
AUDIO: Poslechněte si novou desku od provokatérů Hentai Corporation

Kapela Hentai Corporation vydává své druhé studiové album nazvané Intracellular Pets. V pátek k němu vyrazí na turné a slavnostně jej pokřtí 27. října v...  celý článek

Magdalena Kožená a tanečník flamenka Antonio El Pipa si v Rudolfinu společně...
GLOSÁŘ: Kožená tančila flamenco, hvězdný tenorista hrál na kytaru

Bylo by to jistě atraktivní, přesto se mezzosopranistka Magdalena Kožená a peruánský tenorista Juan Diego Flórez nesešli na jednom koncertě. V Praze vystoupili...  celý článek

Z natáčení klipu Kdo to má
VIDEO: Kapitán Demo „na lajně“ odhaluje tajemství českého showbyznysu

Producent Jiří Burian, respektive jeho alter ego, „ultimativní celebrita a raper“ Kapitán Demo představuje klip k písni Kdo to má, který vizuálně doprovází již...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
EXPORT MANAGER

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 50 000 - 80 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.