Myšlenka, že ve světě objevů a vynálezů všechno souvisí se vším, není nikterak nová. Burke ji jen originálně rozpracoval do dvaceti tematických okruhů: na konci každého z nich náš současník-vynálezce geniálním způsobem dopoví to, co bylo předchůdcem napovězeno před třemi sty lety. A cyklus se uzavírá.
Autor Efektu Tivoli vychází z myšlenky sítě spojující lidi této planety, mrtvé s nenarozenými, a ovšem i geniální objevitele s lidmi nejobyčejnějšími, neboť "skutky každého z nás se někdy nějak projeví". A z nitek tohoto zdánlivě nedůležitého "někdy nějak" jsou v Dílnách Osudu utkávány lidské dějiny, neboť, jak praví Burke: "Svým způsobem vyjde vše, co učiníme, do dějin, protože my jsme dějiny." Musíme si ovšem uvědomit, že ti dávní báječní vynálezci byli univerzalisté. Takový Sébastien Le Prestre de Vauban, jeden z inženýrů, kteří pomáhali stavět průplav Canal de Midi, pokládaný za "div Evropy", si kromě stavitelství vyzkoušel i hornictví, hydrografii a zeměměřictví a napsal "články na rozličná témata, například o lesnictví, chovu prasat, zdaňování, koloniální politice, svobodě vyznání, korzárství a chovu včel". A to je tematická šíře téměř srovnatelná s horou problémů, jimiž se musí prokousat dnešní poslanci v parlamentech. A to není vše! Vauban vynalezl rovněž kloubový bajonet a vymyslel nový způsob obléhání opevněných měst. Tento vynález dlouho ležel nevyužit. S největším úspěchem byl použit až o sto let později. 19. října 1781 v americkém Yorktownu podstatnou měrou přispěl k vítězství francouzsko-americké armády nad obleženými britskými vojsky, a tím ke skončení americké revoluce: "Poražení Britové příznačně vypochodovali za doprovodu písně 'Svět je vzhůru nohama', zahrané americkými vítězi." Tehdy byl smysl pro humor ctěn dokonce i za války. Z podobných příkladů a detailů je vlastně sestavena celá kniha. A navíc konkrétně ukazuje, že jsou to právě války, jež mocně působí na lidskou imaginaci a vynalézavost. Ale to je pouze ďábelská a odvrácená strana vědy a techniky - oborů, které se kategoriemi dobra a zla nezabývají.
"Je svět připraven na biologickou revoluci, vyvolanou Wattovým kopírovacím papírem?" Bizarní otázky, které jsou kladeny v Burkeově pospojovaném světě vynálezů, však mají zřetelný morální podtext.
Autor Efektu Tivoli vychází z myšlenky sítě spojující lidi této planety, mrtvé s nenarozenými, a ovšem i geniální objevitele s lidmi nejobyčejnějšími, neboť "skutky každého z nás se někdy nějak projeví". A z nitek tohoto zdánlivě nedůležitého "někdy nějak" jsou v Dílnách Osudu utkávány lidské dějiny, neboť, jak praví Burke: "Svým způsobem vyjde vše, co učiníme, do dějin, protože my jsme dějiny." Musíme si ovšem uvědomit, že ti dávní báječní vynálezci byli univerzalisté. Takový Sébastien Le Prestre de Vauban, jeden z inženýrů, kteří pomáhali stavět průplav Canal de Midi, pokládaný za "div Evropy", si kromě stavitelství vyzkoušel i hornictví, hydrografii a zeměměřictví a napsal "články na rozličná témata, například o lesnictví, chovu prasat, zdaňování, koloniální politice, svobodě vyznání, korzárství a chovu včel". A to je tematická šíře téměř srovnatelná s horou problémů, jimiž se musí prokousat dnešní poslanci v parlamentech. A to není vše! Vauban vynalezl rovněž kloubový bajonet a vymyslel nový způsob obléhání opevněných měst. Tento vynález dlouho ležel nevyužit. S největším úspěchem byl použit až o sto let později. 19. října 1781 v americkém Yorktownu podstatnou měrou přispěl k vítězství francouzsko-americké armády nad obleženými britskými vojsky, a tím ke skončení americké revoluce: "Poražení Britové příznačně vypochodovali za doprovodu písně 'Svět je vzhůru nohama', zahrané americkými vítězi." Tehdy byl smysl pro humor ctěn dokonce i za války. Z podobných příkladů a detailů je vlastně sestavena celá kniha. A navíc konkrétně ukazuje, že jsou to právě války, jež mocně působí na lidskou imaginaci a vynalézavost. Ale to je pouze ďábelská a odvrácená strana vědy a techniky - oborů, které se kategoriemi dobra a zla nezabývají.
"Je svět připraven na biologickou revoluci, vyvolanou Wattovým kopírovacím papírem?" Bizarní otázky, které jsou kladeny v Burkeově pospojovaném světě vynálezů, však mají zřetelný morální podtext.
