Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bez fotbalu by život by neměl smysl

  0:16aktualizováno  0:16
Člověk nezaujatý fotbalem si může už po několika řádcích z Fotbalové horečky Brita Nicka Hornbyho připadat jako Alenka v říši divů. Chmury ze zahájení války v Perském zálivu rozežene volný kop Warrena Bartona, britské volby mají menší důležitost než výhra ve Wembley a mezi mezi odchodem přítelkyně a přestupem skvělého hráče Arsenalu leží osudová spojitost. Přesto si myslím, že i odpůrce fotbalu zavře Hornbyho prozaickou prvotinu až na poslední stránce.
Podobně jako pozdější Hornbyho díla, vypráví i Fotbalová horečka (1992) především o chlápkovi, kterému se jen těžko dospívá a svá milostná i jiná selhání hojí ve světě náhražek. Srovnáme-li debut s knihami Všechny moje lásky (1995, česky 2000) a Jak na věc (1998, česky 1999), v nichž autor více fabuluje a konfrontuje různé přístupy k životu, je Hornbyho prvotina psána nejsyrověji; je nejbezprostřednější, nejméně učesaná a názorově nejvíce "ujetá". Není tu šance konfrontovat problémy fotbalového fanouška s potížemi jiných lidí, neboť příslušníci "normálu" se tu zkrátka nevyskytují. Jen tak mimochodem se dozvídáte o škole, práci, rodině, láskách, o politice - jenže čas se tady odměřuje výhradně podle zápasů severolondýnského klubu Arsenal.

Nick Hornby:
Fotbalová horečka

Přeložil Richard Podaný

Vydal Jiří Buchal - BB art

Praha 2001, 229 stran

Náklad neuveden

Cena 189 korun

"Vydavatel téhle knihy, má-li rozum, nemůže očekávat, že budu psát o své neuróze, a pak po mně chtít, abych pomohl dělat knize reklamu, i když tím přijdu o několik zápasů. ´Copak jste zapomněli, že jsem magor?´oznámil bych jim. O tom to celé přece je!" Podobné pasáže mohou zprvu svádět k úvahám, že běží o pouhé "vychytaně" vymyšlené parodování zažraného fotbalového fandy. Pochybuji ovšem, že tak intenzivní a sugestivní komentáře ke stovkám zásadních kopů a jiných fotbalových kouzel, k desítkám hráčů a k několika trenérům, které v románu zažívá klub Arsenal od roku 1968 až do 11. ledna 1992, by si někdo dokázal vycucat z prstu. Takovými zážitky si člověk nejprve musí nějak projít, má-li o nich psát tak, jak to činí Hornby. Navíc on nikdy není vysmívavě cynický - je sebeironicky hořký.

Hned autor v úvodu přiznává, že Fotbalová horečka je pokusem získat cosi jako nadhled nad vlastní posedlostí. Jako každý zažraný fanatik, tak i Hornbyho vypravěč je na jednu stranu vděčný svým přítelkyním za to, že jej odvádějí od fotbalového života, na druhou stranu je za to nenávidí. Stále se rozhoduje, zda fotbal je zábava, anebo tyranie; zda léčivá terapie, nebo ničivá droga; zda únik, či výmluva. Pranýřuje předsudky o fotbalových fanoušcích, a přitom se jich sám dopouští! I když vypravěč sebevíc nadsazuje, špičkuje a shazuje svou vášeň pro fotbal, očekávaný nadhled nepřichází. Naopak, je to čím dál horší - když se hrdina v jedenácti chová úměrně svému věku, nepozastavíte se nad tím. Ale co když na tomhle vývojovém stupni zamrzne do téměř čtyřicítky?

Nakonec Nick Hornby dělá všechno proto, aby čtenáře přesvědčil, že kdyby musel volit mezi autogramiádou a fotbalovým zápasem Arsenalu, nechal by jistojistě plavat své čtenáře. Že by vlastně v principu učinil totéž, co jeho hlavní hrdina - ten se vykašlal na své přítelkyně, kamarády, kolegy a šéfy, když po něm náhodou něco chtěli v sobotu, eventuelně ve středu či neděli, prostě v čase konání fotbalových zápasů. Je v tom kus vědomé sobeckosti, tušené zbabělosti a nepřiznané bláhovosti, bez nichž by si ovšem vypravěč nemohl na stadionu Highbury připadat jako v centru světového dění. Přiznejme však Hornbyho figuře jedno: v jejím fandovství rozhodně nemá místo surovost, rasismus, nenávist a hloupost. Takže Hornbyho autobiografický vypravěč je sice v jistém smyslu hodně nevyzrálý, ale rozhodně v sobě nosí smysl pro fair play.

Přestože na autora prý mělo tohle terapeutické psaní nechtěný vliv, neboť namísto vysvobození si ve své mizérii začal ještě více lebedit, Fotbalová horečka svůj účel splnila. Až uslyšíte, že Arsenal dostal výprask, či naopak že někoho pěkně vyprovodil, vybaví se vám Nick Hornby. Před očima vám nevyvstane nějaký agresivní magor, nýbrž jeden potřeštěný fotbalový fanda, kterého do jisté míry dokážete pochopit.



Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...



GLOSA: Hutka poslal na Zemana smrtku. To už není protestsong, ale nevkus

Jaroslav Hutka (Open Air Music Festival Trutnov 2012)

„Miloš je zhroucený a oči v sloup, z cigaret zvedá se štiplavý čoud, zubatá už na Hrad chvátá,“ zpívá se v novince...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Poslední role. Robert Redford oznámil, že chce skončit s hraním

Robert Redford (Benátky, 1. září 2017)

Oscarový herec a režisér Robert Redford ohlásil konec kariéry. Pro Deadline potvrdil svá slova z rozhovoru v časopisu...

Další z rubriky

RECENZE: Škatulka literatury pro mladé Černooké uškodila

Spisovatelka Anna Musilová

Zabijákem úspěchu bývají přehnané ambice, říká se. V případě začínající české autorky Anny Musilové, které vyšel román...

RECENZE: Příběh zmrtvýchvstání prostitutky Krása je stigma věští událost

Indonéský spisovatel Eka Kurniawan

Zní to trochu jako klišé - Krása je stigma. Indonéský spisovatel Eka Kurniawan však za tato tři slova ukryl vyprávění,...

RECENZE: Kdyby Dickens vstal z mrtvých, v Sarah Perryové by měl konkurenci

Anglická spisovatelka Sarah Perryová

Viktoriánský román neumřel s Charlesem Dickensem, dokazuje anglická spisovatelka Sarah Perryová.

Najdete na iDNES.cz