Bergman posouvá deziluzi do pozadí

Tříhodinový projekt realizoval Bergman ve své vlasti po několikaletém exilovém pobytu v Německu, kam se uchýlil na protest vůči skandální daňové aféře. Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku našeho století se zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství.

Ačkoli tento film zamýšlel jako poslední filmové dílo, své rozhodnutí od té doby už několikrát porušil. Přesto jej lze považovat za umělecky vrcholné dovršení jeho filmařské dráhy.

Film představuje antologii Bergmanova díla. Starý mistr překvapivě prosvětlil své celoživotní chmury a pohlédl na lidskou bídu a utrpení s vyrovnaností a úsměvem, který v jeho filmu umí vykouzlit šarmantní babička Ekdahlová.

Nejroztodivnější lidské osudy členů Ekdahlova klanu - viděny dětskýma očima citlivého Alexandra - jsou ztlumeny, humorizovány nebo zaplašeny čarodějnými kouzly židovského starožitníka Izáka.

Problémy lidské existence, které v někdejších Bergmanových filmech navozovaly tragickou tóninu nebo vedly ke skepsi či deziluzi, jsou v tomto filmu odsouvány do pozadí. Finální rodinná oslava, kde se všichni radují ze života a z dobra zvítězivšího nad zlem, je téměř pohádkově idylická.

Ocenění: Oscar 1984 (nejlepší zahraniční film roku), BAFTA (nejlepší film roku), CÉZAR 1983 (nejlepš film roku), Zlatý glóbus 1984 (nejlepší film roku), Guldbagge 1984 (nejlepší film i režisér roku), Benátky 1983 (cena FIPRESCI).

Fanny a Alexandr
(Švédsko / Francie / SRN 1982)

režie a scénář Ingmar Bergman
kamera Sven Nykvist
hrají Pernilla Allwinová
Bertil Guve
Börje Ahlstedt
Harriet Anderssonová
Gunn Wallgrenová
hudba Daniel Bell
původní název Fanny och Alexander
délka 189 minut
žánr drama

Fanny a Alexandr - premiéry

kina 15. ledna 2004

Fotografie z filmu Fanny a Alexandr.