S ikonou hereckého gentlemanství se přišla rozloučit nejen manželka Božena, dcery, syn, vnučky a pravnuk, ale i desítky vděčných diváků a řada někdejších kolegů.
"Byl především noblesní člověk, ale zároveň temperamentní a výbušný herec. Vždycky se s ním nádherně zkoušelo a taky se s ním vesele sedělo v klubu a povídalo. Byl opravdu rozkošný," vzpomíná herečka Libuše Švormová.
Kromě ní přišli Beneše vyprovodit ještě Jaroslava Adamová, Radovan Lukavský, Lubomír Lipský, Bohumil Švarc, Stanislav Fišer, Petr Kostka a řada dalších.
Nechyběli ani přátelé, kteří reprezentovali jiné umělecké profese. Benešovi, který zemřel v pátek 27. dubna ve věku 89 let, se tak přišel poklonit malíř Adolf Born nebo mecenáška umění Meda Mládková.
Prezident herecké asociace a člen činohry Národního divadla Václav Postránecký ve své řeči zdůraznil, že Beneš svou osobností reprezentoval vzácný fenomén, jímž je slušnost. Přitom stihl být ještě šarmantní, galantní, přátelský, vtipný a zcela originální herec.
Na dědečka zavzpomínala i nejmladší Benešova vnučka Anna, která na něj vzpomínala jako na vysokého váženého pána v klobouku, který se smál rozvážně a dlouze. Když se rozčílil tak s noblesou, "ale to to hřmělo".
Anna také prozradila, že pro ni byl také kouzelným dědečkem, protože dokázal být na dvou místech, doma a na obrazovce, najednou.
Svatopluk Beneš za svou hereckou kariéru nastudoval desítky divadelních rolí, zejména pak ve Vinohradském divadle a v Městských divadel pražských. Jeho doménou byly zejména konverzační a detektivní komedie.
Televizním divákům je pak známý ze stále úspěšných filmů jako Pohádka máje, Noční motýl nebo Hostinec u kamenného stolu. Nezapomenutelné je i jeho ztvárnění nadporučíka Lukáše v adaptaci Švejka.
Poslední větší rolí se pro Beneše stal před sedmnácti lety prezident T. G. Masaryk ve filmu o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze. Naposledy se před kameru postavil v roce 2003 ve snímku Ondřeje Trojana Želary.
