Beck spíše po dylanovsku deklamuje a nepomíjí ani špinavé pouliční blues. V písni Farewell Ride otrsává kytaru jako muzikant na rohu ulice v New Yorku. Jeho muzika má také vůni Kalifornie v éře hippies, a to hned na několik způsobů.
Ve skladbě Rental Car povolal sborové beachboysovské vokály, které znějí na pozadí jeho kytarových fantazií. Nechybí ani psychedelické skladby Broken Drum či Emergency Exit, podložené koberci jemných elektronických rytmů.
S písní Black Tambourine jako by Beck zabrousil do černošských předměstí, jejichž ulice vibrují neklidným funkovým rytmem. Beck jej prořezává kytarovými výpady.
Nesmí chybět hip hop, pod který Beck přitápí buďto rocková polena v podobě hutných riffů, nebo jej dochucuje jazzem a hispánskými mezihrami. Do písně Qué Onda Guero se mu vešel pořádný kus Ameriky. Ostatně když Beck vyrůstal v hispánské části Los Angeles, sousedi mu říkali Guero čili "bílej kluk".
Už před jedenácti lety bylo jasné, že bílý mladík Beck Hansen umí dělat velmi barevnou hudbu. Jeho otec David Campbell je dirigent a aranžér, na novém albu synovi pomohl se smyčcovými party ve skladbě Missing.
Příjmení si Beck vzal od matky Bibbe Hansenové, která se objevila ve filmu Andyho Warhola Prison. Dědeček Al Hansen se zase podílel na uměleckém hnutí Fluxus, které v šedesátých letech ovlivnila i Yoko Ono.
Umělecké rodinné prostředí i blízká kultura losangeleské ulice, to vše přispělo k Beckově všestrannosti. Beck si vyzkoušel i klubovou scénu v New Yorku, ale vrátil se do Los Angeles. Svou průlomovou skladbu Loser, která mu pomohla získat smlouvu s gramofonovou společností, nahrál doma v kuchyni.
Když pak vyšla píseň Loser na singlu, nemohla se jí kalifornská rádia nabažit. V roce 1994 mu vyšlo album Mellow Gold, vytažené písní Loser do hitparád. Již tenkrát byl Beck mostem mezi blues, hip hopem či rockem.
Když se objevil na krátkém vystoupení v Česku, hrál na kytaru a působil trochu nejistě. Ovšem velká sláva měla teprve přijít zásluhou alba Odelay (1996), rozmnoženého dvoumilionovým prodejem a oceněného dvěma cenami Grammy.
Beck vykročil i na cestu folkového písničkáře, hrál si s funkem či taneční hudbou, ovšem nejvíce mu asi sedí mezižánrová turistika. Americký hudební výlet s albem Guero se Beckově cestovní kanceláři velmi vydařil.
