Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baví mě i Final Countdown, tvrdí kytarista skupiny Europe Norum. Ta vydává novinku

  8:29aktualizováno  8:29
Švédská legenda osmdesátých let Europe nyní přichází s deskou, jež hudebně čerpá ze sedmé dekády. "Sedmdesátá léta byla nejlepším obdobím rocku," tvrdí v rozhovoru pro MF DNES kytarista John Norum. Na albu, natáčeném v Praze, hraje i český symfonický orchestr.

Skupina Europe vyadává album Last Look At The Eden | foto: Warner Music

Kytarista John Norum je zakládajícím členem legendární švédské kapely Europe. Když se na začátku devadesátých let rozhodl odejít, skupina, jejíž slavné písně Final Countdown nebo Carrie definovaly evropský hard rock osmdesátých let, už jen živořila a brzy se rozpadla.

Skupina Europe - kytarista John NorumNásledujícímu desetiletí říká Norum "doba odpočinku" a podivuje se, jak se jim vydařil comeback: "Hlavní důvod byl v tom, že jsme vždycky byli přátelé. Nerozpadli jsme se proto, že bychom spolu už nemohli vydržet, ale proto, že jsme měli dost nekonečného cestování."

Ale to vám dlouho nevydrželo!
Pamatuju si, jak jsem nenáviděl autobus, ve kterém jsme jezdili, a jak jsem se toužil vyspat ve své posteli. No jo a za pár měsíců už jsem v tom lítal s jinou partou znovu.

Vaše nová deska Last Look At The Eden zní jako retro. Po dvou albech, která se snažila typický zvuk Europe modernizovat, je to překvapení, nemyslíte?
Když jsme se v roce 2002 rozhodli znovu naplno oživit Europe, chtěli jsme, aby kapela zněla nově a moderně. Teď přišel čas podívat se zase jiným směrem. Jenže my se nevracíme do dob naší největší slávy, ale ještě dál – do sedmdesátých let, kdy jsme začínali muziku poslouchat. Nic naplat, bylo to úplně nejlepší období rocku a v tom, co tehdy dělali Deep Purple nebo Led Zeppelin, se dodnes dá najít obrovská spousta inspirace.

Proč byla sedmdesátá léta tak silná?
Každý na to má asi nějaký svůj výklad. Já bych řekl, že to bylo proto, že tehdejší hard rock byl pořád ještě spjatý s bluesovými kořeny. Napájel se z jejich jednoduchosti a upřímnosti. Osmdesátá léta to potom zničila tím, jak do rocku začali bez citu zasahovat různí producenti. V podstatě z té hudby udělali spotřební zboží.

Europe milují sedmdesátky. Ale co z toho?

Recenzi píše Honza Vedral

Zapomeňte na hit Final Countdown. Švédští Europe na to jdou na své osmé studiové desce jinak. Last Look At Eden je totiž pokus o návrat k velikášskému hardrockovému zvuku. Dominují mu repetitivní kytarové riffy, kytarová sóla kvílí jako kočka omylem zavřená v pračce a zpěvák Joey Tempest je naléhavý jako ten, kdo ji tam zavřel. Smyčce navíc v dojemných baladách drží v ruce pražští filharmonici. Europe symbolizují "hair metal" osmdesátých let, po svém návratu na hudební pódia v roce 2003 se snažili o moderně znějící rock, což jim nešlo, a teď, po třiceti letech existence, se rozhodli zavolat o inspiraci ke kapelám ze sedmdesátek.
Pompézní byla sice ve Švédsku na prvním místě hitparády, ale ve srovnání s evidentními vzory, jako jsou Led Zeppelin či Deep Purple, je výsledek slabota. Hlavní problém nahrávky není těžké odhalit, říká se mu předvídatelnost. Ač některé skladby mají docela spád a jsou funkčně napsané, potíž je, že produkce sází na tisíckrát omleté postupy, chybí i nějaký originální melodický nápad. Podtrhuje to konečně i po rockersku omšele vaginálně pojatý booklet.
Od klišé ke klišé, Europe natočili nepřekvapivou desku, která neurazí. Což je však u kapely za zenitem vlastně úspěch.

Hodnocení MF DNES: 50 %

Ale v tom nemáte ani vy úplně čisté svědomí.
Ano. Sice jsme neudělali špatně úplně všechno, ale většina naší produkční práce byla hrozná. Aspoň ve srovnání s těmi kapelami, od kterých jsme se jako začínající muzikanti učili.

Takže jste si řekli: "Pojďme si udělat výlet do sedmdesátých."?
To nebyl žádný strategický plán. Prostě jsme se sešli po několika měsících volna ve zkušebně, že budeme připravovat novou desku, a jak jsme tak probírali jednotlivé nápady, vyplynulo to úplně samo. Myslím, že v nás všech byla nějaká intuice, že máme jít tímhle směrem. Vlastně jsme o tom ani moc nediskutovali.

Skupina Europe

Na desce hraje i český symfonický orchestr. To jste točili i tady v Česku?
Přímo v Praze! To byl obrovský zážitek. Pro nás to bylo něco nového. Dnes se takový orchestr dá nahradit klávesami a počítači, ale vždycky to bude jen náhražka. Takový plný zvuk, to opravdu dokáže jen těch padesát lidí s klasickými nástroji.

Jak snášíte po třiadvaceti letech svou nejslavnější píseň Final Countdown? Baví vás ještě ji hrát?
A víte, že ano? Některé naše skladby z osmdesátých let opravdu nemusím. To jsou třeba Cherokee nebo Rock The Night. Ale když pak stojíte na pódiu a vidíte, jak to všechny lidi v sále baví, tak těch deset minut rádi vydržíte.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Ritchie Blackmore’s Rainbow
Do Prahy míří Ritchie Blackmore’s Rainbow, v O2 areně zahrají v dubnu

Kapela, v níž legendární kytarista Ritchie Blackmore kombinuje hard rock s klasickou hudbou, je zpět. Po několika koncertech z roku 2016 nyní Ritchie...  celý článek

Michal Hrůza na Špicberkách
VIDEO: Plodková na toulkách po Špicberkách, Hrůza představuje Polárku

Jeden z nejoblíbenějších autorů české populární hudby a zpěvák Michal Hrůza posílá do světa další singl z alba Sám se sebou nazvaný Polárka. Klip se natáčel na...  celý článek

Zpěvačka Eva Matějovská
VIDEO: Zpěvačka se ocitla V pohádkách, singl produkoval basák z Chinaski

Zpěvačka Eva Matějovská přichází se singlem V pohádkách, jehož produkce se ujal Ondřej Škoch z kapely Chinaski a platforma Music Cluster pomáhající mladým...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.