Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Batman slaví v plné síle sedmdesátiny, na důchod nepomýšlí

  17:05aktualizováno  17:05
Přesně před sedmdesáti lety, 27. května 1939, vyšel ve Spojených státech první komiks s Batmanem. Na rozdíl od staršího Supermana ale "netopýří muž" nedisponoval nadpřirozenými silami, zlo porážel díky mnoha technickým hračkám.

Batman (logo) | foto: MySpace Batmana

Batman prošel během desítek let různými proměnami, jeho dnešní temná podoba vychází z díla komiksového guru Franka Millera, který v roce 1986 hrdinu znovu dostal na výsluní. Už v 60. letech se Batman objevil v televizním seriálu, koncem 80. let pak natočil Tim Burton jedinečný filmový přepis.

Batmanovy příběhy začali vytvářet Bill Finger a Bob Kane, kteří na scénu přivedli řadu Batmanových protihráčů - jmenovali se například Dr. Death, The Joker, The Cat-Woman, The Riddler - a později i Robina, Batmanova mladšího partnera.

Dobře zachovalá kopie prvního komiksového příběhu s Batmanem byla objevena v roce 2007 zapadlá mezi haraburdím na půdě. Sešit nazvaný Detective Comics No. 27 koupil sběratel Todd McDevitt, který si jej cenil na asi 250 tisíc dolarů (asi 4,9 milionu korun). Podle odborníků nyní na celém světě existuje jen několik stovek tohoto vydání z května 1939.

Další slavní superhrdinové

Superman
Obálka prvního vydání komiksu o Supermanovi (Action Comics #1) z roku 1938Nejstarší ze superhrdinů, jeho první příběhy se objevily na stáncích v červnu 1938. Během let prošla jeho dobrodružství řadou změn, vystřídali se různí autoři, Superman získával nové a ztrácel staré schopnosti, jednou dokonce zemřel. Dodnes ale patří k největším
hvězdám žánru. Několikrát se objevil na filmovém plátně i televizní obrazovce. Nejslavnější filmová verze Supermanových příběhů vznikla na přelomu 70. a 80. let. Zatím naposledy se na plátna kin dostal před třemi lety.

Captain America
Hrdina oblečený do kostýmu z americké vlajky, ozbrojený superpevným štítem se objevil v roce 1941. Za úkol měl povzbudit morálku v době druhé světové války, podobně jako američtí vojáci bojoval s Němci i Japonci a není divu, že po skončení války jeho sláva opadla. Znovuzrozen byl až v první půli 60. let. Také Captain America, původně neduživý mladík, který k dokonalé fyzičce přišel díky vojenskému experimentu, se dočkal filmové podoby - snímek z roku 1990 je ale řazen k nejhorším komiksovým adaptacím všech dob.

Spider-Man
Spider-Man: Web of ShadowsNesmělý student z New Yorku Peter Parker přišel k nadlidské síle a také schopnosti lézt po zdech náhodou, když jej kousl radioaktivní pavouk. Hrdina, který se poprvé objevil v roce 1962, podobně jako předchůdci bojuje se zlem, na rozdíl od nich se ale musí potýkat i s vlastními pochybami. Během více než 40 let se potkal s řadou padouchů, musel bojovat i se svým horším já. Kromě komiksu se Spider-Man dlouhá léta objevuje v animovaném seriálu, v letech 2002 až 2007 přišly do kin tři velmi úspěšné celovečerní filmy.

Lobo
Vesmírný lovec zločinců, ale také psychopat a masový vrah, který spíše než elegantní superhrdiny minulosti připomíná zkaženého zpěváka metalové skupiny. Na svět přišel v roce 1983 a jeho příběhy, plné násilí a zejména černého humoru, mu přinesly velkou popularitu. Antihrdina, který sleduje pouze vlastní prospěch, je velmi populární i mezi českými čtenáři. Lobovy příběhy se odehrávají v podivném vesmíru budoucnosti, ve kterém se potkal i se Supermanem či Batmanem.

Hellboy
HellboyParanormální vyšetřovatel, který se čtenářům poprvé předvedl v roce 1993, se velmi liší od svých superhrdinských předchůdců. Není to totiž člověk, nýbrž démon jménem Anung un Rama. Jako malého démonka ho za druhé světové války vyvolali z pekla nacističtí okultisté, nakonec jej ale získali spojenci a Hellboy se rozhodl sloužit dobru. Bojoval s řadou soupeřů od nacistů přes Rasputina až po Babu Jagu. Před pěti lety jej převedl na filmové plátno mexický režisér Guillermo del Toro v jedné z nejlepších adaptací komiksu všech dob. Vloni nabídl pokračování s podtitulem Zlatá armáda.

Batman, nelítostný nepřítel zločinců z velkoměsta Gothamu, má samozřejmě také civilní alter-ego. Pod černou maskou a pláštěm se skrývá milionář Bruce Wayne, který jako devítiletý přišel při banální pouliční loupeži o rodiče. Onoho osudného večera přísahal, že až vyroste, pomstí smrt otce i matky a vymete zločin z rodného města. Během sedmi desítek let se o to sice Bruce v kostýmu Batmana neustále pokouší, nikdy se mu to ale nepodařilo dokonale.

Batman

Pro čtenáře komiksu má tento Batmanův (zpočátku se psal s pomlčkou, tedy Bat-Man) neúspěch ale velmi pozitivní důsledky - díky němu totiž mohou i dnes pravidelně hltat nové příběhy. Za dlouhověkost totiž Batman nevděčí jen svým zločinným soupeřům, ale spíše trvajícímu čtenářskému zájmu. V minulosti měl přitom nejméně dvakrát pořádně na kahánku, poprvé v polovině 60. let. "Nakladatel se tehdy chystal Batmana odpravit," vzpomínal po letech jeden z autorů superhrdiny Bob Kane.

Za svou tehdejší záchranu vděčil netopýří muž dvěma významným změnám. Nejprve se na jaře 1964 poněkud dětinská dobrodružství s přemírou nejrůznějších vynálezů vrátila zpět k detektivním kořenům. Druhým podstatným impulzem se stal televizní seriál, který se objevil na obrazovkách v roce 1966. Následující sezona byla ve znamení batmanovského šílenství a prodeje komiksu lámaly všechny rekordy. Vlna popularity ale rychle opadla a koncem 60. let byl Batman zpět na původní úrovni.

Batwoman

Následující dekádu a půl autoři Batmana pokračovali v nastoleném trendu a zločinci v Gothamu se nadále potýkali s osamělým mstitelem. Jen občas mu přišel na pomoc pobočník Robin (v 50. a 60. letech viděli kritici v jejich vztahu silné homosexuální prvky) nebo Batwoman či Batgirl (do příběhu vstoupily právě proto, aby pomohly pověsti o hrdinově homosexualitě vymýtit). Opravdové znovuzrození netopýřího muže ale přišlo až v polovině 80. let.

Batmanův comeback je neodmyslitelně spojen se jménem komiksového guru Franka Millera. Na přelomu 70. a 80. let si Miller udělal jméno na Daredevilovi nebo minisériích Wolverine a Ronin. V roce 1986 pak vydal Návrat temného rytíře (v originále Batman: The Dark Knight Returns), který Batmana navždy změnil.

Tento komiks o stárnoucím hrdinovi, který si naposledy oblékne masku, aby se postavil všudypřítomnému zlu, odstartoval novou éru - plnou temných příběhů, zmaru a pocitu prázdnoty. Ty vycházejí dodnes, poslední díl, který se objevil i na českém trhu, je z dílny klasiků Jopha Loeba a Tima Salea a nese název Dlouhý Halloween.

Batman žije mimo komiks

Lego Batman (PC)Jako většina typických popkulturních fenoménů si postava Batmana žije vlastním životem zcela mimo vůli svých tvůrců. Jedním z důkazů, že někdo překročil pomyslnou hranici pouhé literární postavy je bezesporu okamžik, kdy se stane například objektem počítačových her, hraček jako je lego, a samozřejmě také anonymně šířených anekdot. To je i případ Batmana, o kterém - dokonce i v českém prostředí - kolují desítky vtipů.

Dva chlápci pijí na střeše mrakodrapu. Jeden si zničehožnic dá láhev pod kabát, rozběhne se a skočí dolů. Strašná rána. Chlápek vstane, oklepe si kalhoty, vyjede výtahem zpátky na střechu a říká svému zkoprnělému parťákovi:
"Skoč si taky, je to děsná sranda."
"Ale vždyť je to hrozná vejška, to se přece zabiju."
"A zabil jsem se snad já? Podívej, jsem tady, ani ta flaška se mi nerozbila," říká ten první a napije se ze své láhve.
Jeho kamarád si tedy taky svou whisky strčí pod kabát, váhavě se rozběhne, odrazí a skočí. Strašná rána. Z chlapa zbyde sotva mastný flek. Přijede policie a zatímco seškrabuje zbytky mrtvoly do igelitových pytlů, velitel vyjede výtahem na střechu, kde spatří popíjejícího a pochechtávajícího se chlapíka. Přijde blíž, zakroutí hlavou a praví: "Tedy Batmane, nevěděl jsem, že jsi takovej prevít..."

Batman - Jack Nicholson coby JokerVe stejném ponurém duchu se pak nesl i první z batmanovských filmů, který v roce 1989 natočil Tim Burton s Michaelem Keatonem v hlavní roli; jeho psychopatického protivníka Jokera neodolatelně zahrál Jack Nicholson. O tři roky později přidal Burton film Batman se vrací, další dvě adaptace slavného komiksu (Batman navždy a hlavně Batman a Robin) ale přinesly fanouškům netopýřího hrdiny zklamání a zdálo se, že Batman už na filmové plátno nikdy nevkročí.

Změna přišla díky režisérovi Christopheru Nolanovi, který se před čtyřmi lety vrátil na počátek ságy. Jeho snímek Batman začíná s Christianem Balem v hlavní roli popisuje cestu Bruce Waynea od mladíka toužícího bojovat s nespravedlností k temnému mstiteli v netopýři masce.

Temný rytíř - Heath Ledger v roli JokeraVloni pak Nolan přidal neméně úspěšné (a také temné, jak se na Batmana sluší) pokračování, nazvané jen Temný rytíř. V něm se Batman poprvé utkal s Jokerem, kterého jako svou poslední roli skvěle zahrál Heath Ledger. Nyní fanoušci jen čekají, jestli Nolan naplní rčení "do třetice všeho dobrého".

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Motiv z obalu českého vydání knihy Otrok
RECENZE: Otrok se podobá dílu Paula Coelha. Chybí mu humor

Jak moc jsme otroky vlastních negativních myšlenek, obav, problémů, křivd a provinění? Útlý bestseller Otrok spisovatele Ananda Dilvara nachází prostřednictvím...  celý článek

Haruki Murakami
RECENZE: Nový Murakami vystačí jen na půl hodiny, přesto je skvělý

Japonskému spisovateli Harukimu Murakamimu vychází v Odeonu další ilustrovaná povídka. Nese název Birthday Girl a přečtete ji za půl hodiny.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.