Karel Šiktanc převzeme cenu 13. října v rezidenci pražského primátora.

Karel Šiktanc převzeme cenu 13. října v rezidenci pražského primátora. | foto: Jan Němec

Básník Karel Šiktanc získal podruhé Cenu Jaroslava Seiferta

  • 1
Laureátem Ceny Jaroslava Seiferta pro rok 2011 se ve čtvrtek stal básník Karel Šiktanc. Prestižní literární ocenění, které od roku 1986 každoročně uděluje Nadace Charty 77, získal za básnickou sbírku Nesmír, vydanou loni nakladatelstvím Karolinum.

Šiktanc je prvním laureátem, jemuž byla Seifertova cena udělena dvakrát, poprvé ji získal v roce 1989. Držiteli ocenění jsou kromě jiných také Bohumil Hrabal či Ludvík Kundera.

Výsledky byly vyhlášeny ve čtvrtek večer v pražském Museu Kampa. "Porota při svém letošním verdiktu ocenila skutečnost, že od té doby jeho tvorba intenzivně pokračuje a je důkazem úspěšného úsilí o hledání nových možností osobitého básnického jazyka," řekl o letošním vítězi zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch.

Cena J. Seiferta

Jáchym Topol

V minulosti si prestižní literární ocenění odnesli například Ludvík Kundera, Bohumil Hrabal, Václav Havel, Viktor Fischl, Ivan Martin Jirous, loňský rok pak řady laureátů rozšířil spisovatel Jáchym Topol, kterého odborná porota ocenila za jeho román Chladnou zemí.

O udělení letošní ceny rozhodla porota pod vedením literárního historika a kritika Jiřího Brabce, jejímiž členy byli Michal Bauer, Pavel Dominik, Libuše Heczková, Marie Jirásková, Jiří Peňás a Michael Špirit a bez hlasovacího práva František Janouch.

Cena bude Karlu Šiktancovi předána 13. října v rezidenci pražského primátora. "Laureát převezme z rukou zakladatele Nadace Charty 77 Františka Janoucha cenu a peněžitou odměnu 250 tisíc korun od generálního partnera, finanční skupiny Pioneer Investments," uvedla za organizátory Michaela Šimková.

Třiaosmdesátiletý Karel Šiktanc patří k nejvýraznějším českým básníkům posledního půlstoletí. V letech sovětské okupace bylo jeho dílo vyřazeno z veřejných knihoven a jeho nové rukopisy mohly vycházet jen v samizdatu a exilu. Po roce 1989 stál krátce v čele Obce spisovatelů. Ke čtenářům se vrátil jako básník a nově se představil také jako autor pohádek, které postupně vyšly ve třech knižních svazcích. Vytvořil vlastní nezaměnitelný styl, básnickou zkratku i vypravěčské gesto.

Cílem ocenění, jež nese jméno jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta, je podpora české a slovenské literatury doma i v zahraničí. Poprvé byla vyhlášena v roce 1986 ve Stockholmu, v roce 1990 byla přenesena do Prahy. Vyhlašuje se každoročně 22. září v předvečer básníkových narozenin.

Při udílení zazněly ukázky ze Seifertových textů

Na slavnostním večeru v Museu Kampa si přítomní také připomněli 110. výročí narození slavného českého básníka. K tomuto výročí vychází 13. svazek Díla Jaroslava Seiferta Publicistika (1933–1938), na kterém se editorsky podíleli Michal Topor a Jiří Brabec. Krátké ukázky ze Seifertových textů přečetla herečka Národního divadla Eva Salzmannová.

"Svazek poprvé knižně shrnuje v úplnosti básníkovy fejetony, sloupky, glosy, kurzivky, drobné vzpomínkové texty, úvahy, filmový scénář, medailony, předmluvy, referáty o literatuře či divadelních inscenacích, texty polemické, odpovědi v anketách a veřejné projevy z let 1933–1938," sdělila Štěpánka Pašková z nakladatelství Akropolis. Součástí svazku jsou také dokumentární dobové ilustrace a jmenný rejstřík.

,