Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Chceš-li mě milovat v lese, ať přijdou jeleni.“ Jedna z básní roku

  12:51aktualizováno  12:51
Už pošesté vychází výběr nejlepší české poezie. Kromě intimního lyrického básnictví se u nás začíná prosazovat i akční básnění na ulicích. Nejlepších českých básní je letos třiapadesát a jako každoročně vydává antologii poezie nakladatelství Host.

Jedním z letošních editorů almanachu byl básník Petr Hruška. | foto: Colours of Ostrava

Podle tradice však opět změnilo editory, kteří texty vybrali – letos padla volba na básníka Petra Hrušku a kritičku Olgu Stehlíkovou.

Ti letos vybírali z příspěvků vydaných mezi zářím 2013 a srpnem 2014 v knihách, v literárních časopisech, novinách i na podstatných básnických internetových serverech. „Nejprve bylo potřeba vybrat básně silné. Tedy takové, které mne z nějakých důvodů vzrušují, přičemž není rozhodující, zda všechny ty důvody beze zbytku znám. Daleko podstatnější je ten zvláštní pocit, že by ono rozrušení mohlo být nakažlivé,“ popisuje Hruška způsob, jakým pracoval. Původně editoři ukázali na více než sto třicet básní, vybrat z nich finální padesátku nebylo jednoduché.

Kromě básnictví získává podle editorů sborníku v poslední době na síle i kategorie označená jako básnění, což je český výraz pro anglické poetring.

„Básnění je volnočasová aktivita, zábava, sport. Touha šířit básnické slovo se někdy podobá nadšené letákové brigádě,“ vysvětluje Stehlíková. Ze všech jeho projevů lze jmenovat ten nejviditelnější – třicetitisícový letní festival Colours of Ostrava měl letos velmi živou básnickou sekci včetně poezie umístěné v ulicích města.

Ukázky nejlepší poezie

Radek Malý
Šílení střelci chodí krajem,
na co se pohne, vystřelí.
Zůstanem lásko v posteli,
ať tuhle bitvu neprohrajem.

Martin Vávra
Zábal
V okně se svítilo
Horečka o půl druhé ráno
lomcovala hubeným tělíčkem
Všechno už měla připravené
Ovinula ho mokrou osuškou
a navrch suchým prostěradlem
Znavená až k pláči sedla si na židli
a čekala až horečka klesne
Čas strojově vlekl se pokojem
Něco jí šeptalo zaspat to všechno
přeskočit přes tuto chvíli
jak přes oheň
Ale co když už tolik milovat nikdy nebude?
Ani se nepohnul, jen žhnul pohledem a horce dýchal
Ležel zabalený jako nějaká
nanejvýš vzácná věc

Samozřejmě to neznamená, že by všichni básníci opustili intimitu, uzavřenost či lyriku a vydali se do ulic. Tendence číst básně veřejně a pojímat poezii jako akci či událost, kterou lze téměř paralelně sdílet na sociálních sítích a referovat o ní, ovšem v poslední době nabývá na síle.

Mezi křehkostí a ironií

Jaká tedy je současná česká poezie, ať už ta akční nebo ta klasická z řadových sbírek? Na jedné straně ji charakterizuje „hledání záchrany, pátrání po oporách a bezpečí v bolestně pociťované životní nejistotě, bezradnosti a zkřehlosti, přičemž nejčastějším nálezem je opora v minulosti a důvěra v přírodu v jejích mnohých podobách včetně spirituální,“ jak píše v doslovu Stehlíková.

Na straně druhé se projevuje nepřehlédnutelný příklon k realismu, často vztahovému, městskému nebo i pracovnímu, ale ve většině případů zejména ironicky postavenému. Básníci si oblíbili různé formy výsměchu, který míří proti nim samým či světu kolem.

Mezi nejzajímavější řadí editoři básně současné nejmladší generace, byť nejmladšímu z vybraných autorů Jonáši Zbořilovi, který byl letos nominovaný na Ortenovu cenu a na Magnesii Literu, je „už“ šestadvacet. Ze známějších jmen se v antologii objeví verše Radka Malého, Jakuba Řeháka, Ivana Motýla, Milana Děžinského, J. H. Krchovského nebo Kateřiny Rudčenkové.

Překvapí několik kratičkých vrypů, které jsou o to silnější. Například ten od Pavla Štýbra: „Ženská domácnost / Nože tupý jak motyky“ nebo od Jany Orlové: „Chceš-li mě milovat v podkroví / zabedni okna / Chceš-li mě milovat v lese / ať přijdou jeleni.“

Už tradičně mají nejlepší básně roku výrazně vydařenou grafiku, kterou opět připravil Martin T. Pecina. A pobaví i příznačně ironický podtitul sbírky – ten zní „Ó... Ach! Lkám... Houšť... Hloub“.

Výběr nejlepší poezie sezony vychází už pošesté. Nakladatele inspiroval nápad, se kterým přišel před čtvrt stoletím ve Spojených státech básník David Lehman. Když vycházel almanach v roce 2009 poprvé, mluvilo se o krizi poezie. Dnes už je víc než jasné, že krize nehrozí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Americký spisovatel Robert Fulghum navštívil Plzeň. (2. 10. 2017)
Babička měla aféru s Cimrmanem, jsem jeho vnuk, říká Robert Fulghum

Zdeňku Svěrákovi jsem navrhl, abychom spolu napsali knihu. Protože já vím, co dělal Jára Cimrman během svých cest po USA, říká Robert Fulghum.  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.