"Pouze u nacistických uniforem platí výjimka, ty pro veřejnost nejsou k mání a půjčují se jen proti mému podpisu," upozorňuje Radomír Dočekal, ředitel dceřiné firmy Barrandov Studio, která je v holdingu AB Barrandov nejvíc vidět - coby servisní podnik.
Takzvaný fundus kostýmů či rekvizit je však zlomkem služeb, které filmový kopec nyní poskytuje zahraničním zákazníkům, domácím štábům i veřejnosti a jež jsou pro běžného návštěvníka neviditelné. Do štukatérské dílny sotvakdo zabloudí a dekorace budované v některém ze sedmi zdejších ateliérů (další čtyři spravuje Barrandov v Hostivaři) bývají veletajné; vesměs jde o přísně střežené, nákladné zahraniční projekty včetně reklam. Co kdyby nezvaný host prozradil konkurenci, jakým trikem bloudí věznicí zhmotněný "vnitřní hlas" Johanky z Arku, nebo by zabavil kousek kostýmu, v němž Johnny Depp honil Jacka Rozparovače... Proto se i většina městeček, kostelů, vojenských táborů či pirátských lodí, jež pro potřeby jediného filmu vyrostou na nezastavěném volném horizontu barrandovského areálu, musí po posledním záběru rozebrat do poslední prkna - pokud se produkce nedohodne s jinou, že jí stavby přenechá.
V Hollywoodu, ale také třeba v německém Babelsbergu mají fanoušci možnost navštívit továrnu na sny jako turisté. Uživil by i Barrandov prohlídkovou trasu od venkovního ornamentu zbylého po štábu Luka Bessona přes svatební úbory pohádkových princezen či osobní šatny hvězd až třeba k budově, kde teď sídlí TV Nova? "Máme i takové sny, ale zatím na papíře," říká Dočekal. Podnik totiž stále čeká na svého nového majitele. "A pokud jde o Novu, je to v současné době náš jediný stabilní, tudíž důležitý zákazník, nicméně v celkovém objemu našich služeb nedosahuje ani deseti procent."
Ateliéry jsou nyní vytíženy na osmdesát procent - víc prý ani fyzicky není možné, ale i jejich pronájem představuje jen deset procent obratu Studia. Většinu příjmů obstarávají ostatní speciální služby. Mimochodem, české filmy využívají ateliérů pouze ze tří procent - je tu pro ně příliš draho. Podle Dočekala Barrandov pomáhá tuzemským tvůrcům alespoň tím, že třeba dokončovací práce jim účtuje co možná nejníže.
Nejtěžší bylo přečkat rok 1996, kdy se po aféře kolem natáčení snímku Mission: Impossible dočkalo Česko pověsti nespolehlivé země a Hollywood se odtud stáhl. "Přežili jsme jen o reklamě, až v roce 1997 se velké zakázky začaly vracet. Jen loni jich bylo sedm a pro letošní rok už máme čtyři projekty podepsané," počítá Dočekal. Klienti tady najdou ateliéry s trikovým modrým pozadím, s vyhřívanou vodní nádrží, s "oknem" pro natáčení pod vodou nebo se zadní projekcí. Reklamní letáky zdůrazňují, že z Hostivaře i Barrandova je to jen "šest mil do h istorického centra Prahy - města slavných filmových lokací". V areálu jsou k dispozici kamery i světla, zvuková postprodukce a laboratoře, multimédia i titulkování.
Ale v žádném z filmařský řemesel už nedrží Barrandov monopol ani v tuzemsku, navíc musí dohánět svět. "Čas tlačí, potřebujeme zavádět nové technologie, DVD, plánujeme ateliéry s posuvnými zdmi, tudíž i proměnlivými rozměry," přiznává Dočekal. "Dosavadní vlastníci z Moravia Steel drží sice Barrandov ve funkčním stavu, ale bez brzkého prodeje strategickému partnerovi by měl zanedlouho problémy."
 Plán barrandovských studií |
 Barrandov Studio |
 Hostivařská studia |
