"Ke čtvrtečnímu stání ovšem pošleme dopis, že žalobu stahujeme, neboť došlo k mimosoudnímu vyrovnání," prohlásil Dostál. Soudní pře končí v obou bodech: ohledně dluhů i kvůli takzvané vnitřní provizi, již si Barrandov účtoval. Třicet milionů nyní splatí fondu Bonton, jenž od 1. ledna 1999 obchod s filmy nově převezme, zbytek uhradí vlastník Barrandova - Moravia Steel - ve dvou splátkách během příštího roku. "Většinou hlasů jsme toto řešení doporučili," potvrdil mluvčí rady fondu Vladimír Just - spokojený, že budou mít z čeho rozdílet podporu nové tvorbě. Zároveň připustil, že několik členů rady dávalo přednost důslednému vyšetření případu. Smlouva s Barrandovem, ač pro stát nevýhodná, se podle právníků nedala vypovědět. Proto se nekonalo výběrové řízení. "Došlo k dohodě mezi Barrandovem a Bontonem," vysvětlil ministr. Nová smlouva s Bontonem už stát zvýhodňuje: nejenže uvádí, za jakých okolností se dá vypovědět, ale měla by přinést na výrobu filmů i víc peněz. "Naše pětadvacetiprocentní provize je sice vyšší, ale jsou v ní už předem zahrnuty náklady. Navíc se nepočítá z hrubého příjmu, nýbrž z nižší částky, která zbude po splacení daní, autorských honorářů a podobně. Ve výsledku by tedy měl fond dostat víc než za barrandovské éry," shrnul ředitel Bontonu Zdeněk Kozák. Prezident Bontonu Martin Kratochvíl připomněl, že s filmovým dědictvím už pracují ve firmě Ateliéry Zlín-Bonton, přičemž i za Zlín splatili fondu desetimilionový dluh: "Duševní vlastnictví dá v příštím tisíciletí větší gravitační sílu než nové technologie." Pavel Dostál žertoval, že za ukončení barrandovské kauzy by zasloužil mosaznou pamětní desku. Teď se prý vrhne na odstátnění Pražského jara a na případ Lotynka.
17. listopadu 1998
