Banderas: Manželku jsem dřív obdivoval, než jsem ji začal milovat

Karlovarský festival se dočkal mediálně nejvděčnější hvězdy. Herec Antonio Banderas, kterého před Grandhotelem Pupp "předběhl" inspektor Dalgliesh, tedy herec Roy Marsden, nakonec dorazil bez manželky Melanie Griffithové. "Manželku jsem dřív obdivoval, než jsem ji začal milovat," vystřihl jí poklonu na tiskové konferenci.

Několikadenní spekulace o příjezdu Banderasovy manželky Melanie Griffithové ještě umocnila zpráva, že hollywoodský idol přiletí vlastním speciálem, do něhož se schová klidně i početná výprava.

Ve chvíli, kdy Marsden mizel ve vchodu luxusního hotelu, prezident festivalu Jiří Bartoška s ředitelem přehlídky Kryštofem Muchou vítali filmového Desperada a Zorra - k radosti fanynek - bez manželky.

I on se v bílém tričku a kloboučku podepsal svým fandům. V krátkém rozhovoru pro iDNES.cz zavzpomínal na svou první návštěvu na festivalu. Za čekání na dešti svým fanouškům poděkoval vzdušným polibkem.

Banderas: Mám radost, že jsem tady

Proč s vámi nepřijela manželka?
Zůstala v Aspenu, protože dcera odjíždí na letní tábor. Sejdeme se ale za pár týdnů v Londýně, kde začne natáčení s Woodym Allenem.

Co byste vzkázal fanouškům, kteří tu na vás čekali v dešti?
Řekl bych děkuji, ahoj. Mám radost, že jsem tady, vlastně se sem vracím, protože jsem tu před sedmnácti lety natáčel film. Sedm měsíců jsem strávil v Praze a dva týdny jsem byl i ve Varech a zamiloval jsem si to tu. Na Karlovy Vary mám jen samé krásné vzpomínky. Měl jsem radost, když mě festival pozval, aby mi předal cenu.

Jak dlouho zůstanete?
Jen několik dní.

Na dotazy iDNES.cz odpovídal pobaveně i na odpolední tiskové konferenci, kde převládaly dotazy spíše žen. Atmosféra se výrazně lišila od toho, co novináři v sále běžně zažívají. Kromě obligátních dotazů na tvorbu zaznělo i nezvykle mnoho upřímných vyznání a díků, která dychtivě pronášely ženské zástupkyně tisku. "Jsem opravdu velmi ráda, že jste tady," uvedly novinářky v úvodu svých dotazů a zcela výjimečně jim nevadilo, že opakují slova kolegyň od konkurence.

V seznamu vašich rolí nejsou jen neohrožení hrdinové, ale i legrační animované postavičky. Jak se vám daboval kocour ze Shreka?
Bylo neuvěřitelné, že mi z Hollywoodu zavolali jen proto, aby použili můj hlas. To se tam normálně nestává. Když jsem totiž přijel do Států, neuměl jsem anglicky. Tohle pro mne bylo překvapení. Dabování animované postavičky je nejen zábavné, ale také zajímavé, protože jsem si představoval, že podobná práce vypadá úplně jinak. Navíc jsem si kocoura "střihnul" nejen v angličtině, ale také ve španělštině a italštině.

Zahrajete si v dalším dílu Shreka?
Určitě, už mám scénář a je brilantní. Mimo jiné v něm uslyšíte i hlas Salmy Hayekové. A je možné, že já si dám kocoura tentokrát navíc i v japonštině. V Japonsku jsem totiž chvíli předtím točil reklamu, kde mě přiměli mluvit japonsky.

Pocházíte z Malagy a navíc vás známe díky filmu Evita jako skvělého tanečníka. Nemůžu se proto nezeptat, tančíte flamenco?
Asi vás zklamu. Flamenco je těžká disciplína, kterou velmi uznávám, proto vám nebudu lhát. Když ho tančím naplno, vydržím to nanejvýš patnáct vteřin. Tanec pro mne musí být spojený vždy s nějakým úkolem. Potom se ho naučím dobře.

Zmínil jste natáčení v Česku v roce 1992. Co si z té doby pamatujete?
Pamatuju si Hrad, Muchovy vitráže, Zlatou uličku, most Karla IV. A také dobré jídlo a lidi. Jak se to jmenovala? Dito? Dita? Ano, na Ditu si vzpomínám. Byla to krásná zkušenost a dodnes mám v hlavě několik českých vět. Počkejte, zkusím to. 'Uvidíme se zítra', 'Uvidíme se odpoledne', 'Jak se máš?' a 'Děkuji'.

Jednalo se o natáčení seriálu?
Ano, hrál jsem Benita Mussoliniho. Pracovali jsme čtrnáct hodin denně, ale nedělní rána byla jenom moje. Tehdy jsem chodil poznávat Prahu.

S přispěním Mirky Spáčilové

Na tiskovou konferenci dorazil o necelou hodinu později v ležérním oděvu: v bílých kalhotách a černém svetru. V tiskovém sále v davu převládalo ženské osazenstvo. "Toho si přece nemůžu nechat ujít," ozývalo se ze zadních řad.

Při setkání s novináři nemohla chybět otázka na jeho nejpopulárnější roli Zorra. "Je zvláštní, že se mě vždy všichni ptají právě na něj. Nabídku jsem dostal po jednom udílení Oscarů, kde jsem potkal Bruce Springsteena, Toma Hankse a Eltona Johna. U stolu s plechovkami coca-coly a oscarovými soškami se mě Steven Spielberg zeptal, jestli znám postavu, která se jmenuje Zorro. Ano, říkám. A chceš si ho zahrát, pokračoval. Ano, zopakoval jsem. Nenapadlo by mě, že to bude takový zlom v kariéře," zavzpomínal na roli charismatického hrdiny.

Zábavné bylo i povídání o jeho rolích homosexuálů. "Když jsem točil s Tomem Hanksem Philadelphii, bránil se tomu, abychom se políbili na ústa. Přesvědčoval jsem ho, že se nemůžeme líbat jako bratranci, když jsme milenci. Průpravu jsem měl z filmů u Almodóvara. Tehdy jsem se bál, co na takovou roli řekne moje maminka. Upřímně jsem si myslel, že mě zabije. A v podstatě to udělala," smál se.

Znovu před posluchači omluvil svoji manželku Melanii Griffithovou, která z Aspenu musí vypravit dceru na letní tábor. "Zkoušel jsem ji několikrát přemluvit. Protože Vary znám, chtěl jsem, aby to tu také poznala. Jenže kromě toho, že je herečka, je také matka," odůvodnil svůj "osamělý" příjezd.

Svojí ženě zároveň vystřihl poklonu: "Melanie je úžasná herečka. Obdivoval jsem ji ještě dřív, než jsem ji začal milovat."

Ačkoliv to nebývá u hollywoodských hvězd zvykem, sám připomněl své narozeniny. Přesně za měsíc totiž Banderas oslaví padesátiny. "Když se ráno probudím a podívám se do zrcadla, leknu se. To, co vidím, je realita," usmál se a zároveň přiznal, že se rozhodně nebude hnát do posilovny.

Pane Dalglieshi!

Roy Marsden přijel coby doprovod manželky Hilary Bevan Jonesové, producentky snímku promítaného na úplný závěr festivalu, Piráti na vlnách.

Když vystoupil z auta a fotografové na něj zavolali "Mr. Dalgliesh", tedy jménem postavy z televizních adaptací detektivních románů P. D. Jamesové Zahalte jí tvář, Záhady Slavičího domu nebo Černá věž, bez váhání se otočil. Autogramy rozdával ochotně a s úsměvem více než deset minut.