Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baletní symfonie s odstíny smutku i radosti

  9:20aktualizováno  9:20
Českou baletní symfonii „složila“ na hudbu předních českých skladatelů čtveřice našich choreografů: od těch, kteří se pohybují kousek za svou startovní čárou (Zuzana Šimáková), až po ty nejzkušenější (Jiří Kylián).

Z inscenace Česká baletní symfonie | foto: Roman Sejkot

Program otevírá choreografie D. M. J. 1953–1977, kterou před třemi roky vytvořil v Brně Petr Zuska. Pro pražskou scénu ji sice musel upravit (chybí pianistka, která blíže určovala hlavní ženskou postavu), na jejím vyznění to však takřka nic neubralo. Zůstala sugestivní atmosféra i strohá symbolika.

Dílem prostupuje téma umírající dívky. Snad je to vzpomínka na milou, snad postupné podléhání démonu smrti. Každé obsazení vnáší trochu jiný odstín: u Alexandra Katsapova s Adélou Pollertovou a Jiřího Kodyma s Nikolou Márovou jde spíše o ztišenou vzpomínku, vztah mezi hostujícím Richardem Kročilem a Pavlou Hrubešovou je vyhrocenější.

Choreografie se táhle rozvíjí při largu z Dvořákovy Novosvětské, nervně pulzuje za tónů druhé věty 3. symfonie Bohuslava Martinů a rezignovaně uhasíná při Janáčkově skladbě Po zarostlém chodníčku. D. M. J. 1953–1977 není zahlcena pohybem, ale přirozeně „dýchá“ a je plná krásných scénických metafor, jako je bloudění mezi černými hranoly-katafalky nebo jejich dominový pád, odkazující na hroutící se život.

Nejsoučasnějším jazykem promluvil Tomáš Rychetský ve druhé části programu – Nevyřčeném tichu. Rychetský tíhne k výrazné výtvarné stylizaci. Pracuje se dvěma scénickými objekty: prosvětlovaným hranolem-lůžkem a jakousi vlnou, kolem nichž se soustřeďuje veškeré dění.

Klade důraz na práci se světlem (světelný designér Daniel Tesař), pracuje se stínohrou a s ostrými barevnými změnami. Více se mu to daří v dívčím duetu kolem mořské vlny nežli v sólu ženy, která řeší – zřejmě sebevražedné – dilema (výborná Zuzana Susová i alternující Klára Kutilová).

Po malém odlehčení, na oko efektním, ale na taneční nápady řidším kousku 6/2 člověka Zuzany Šimákové udělala příjemnou tečku za programem Sinfonietta Jiřího Kyliána. Tento taneční pastel stále okouzluje svou vzletností a energií.

Obtížnost a rychlé tempo choreografie zvládají tanečníci, zejména ve druhém obsazení, za cenu řady nepřesností. Vynikají však s kyliánovským stylem souznící individuality Tereza Podařilová, Michal Štípa nebo Klára Jelínková.

Dvořák, Martinů, Janáček, Smetana, Ševčík:
Česká baletní symfonie
Národní divadlo Praha. Choreografie: Petr Zuska, Tomáš Rychetský, Zuzana Šimáková, Jiří Kylián.
Délka 130 minut.

Hodnocení MF DNES: 80%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odhalení poštovní známky k půl století s Cimrmanem
VIDEO: Základy filatelie se otřásly. Je tu druhá známka s Cimrmanem

K padesátému výročí uvedení první cimrmanovské hry Akt přichystal soubor okolo Zdeňka Svěráka společně s Českou poštou novou Cimrmanovu známku. Na vzniku se...  celý článek

Ze hry Akt
VIDEO: Padesátiletý Akt. Podívejte se na videa s jubilujícími Cimrmany

Přesně před padesáti lety měla v Malostranské besedě oficiální premiéru hra Akt. Tím odstartoval regulérní provoz Divadla Járy Cimrmana, které si už od...  celý článek

Záběr z představení O medvědovi, který plul na kře
RECENZE: Islanďanka Eliška Křenková s řehtačkou loví zatoulaného medvěda

Veselé i poetické představení plné moderní choreografie a akrobatických výkonů připravila do La Fabriky Jana Burkiewiczová se svým souborem. Inspirovala se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.