Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Balajka našel kořeny současnosti v době Václava IV.

aktualizováno 
- Když literárního historika Bohuše Balajku (1923-1994) počátkem normalizace vyhodili z redakce Státního pedagogického nakladatelství, stáhl se do ústraní a jako jednu z osobních opor v ponurých dobách zvolil studium historie. V té české většinou našel události a období stejně pochmurná či ještě pochmurnější, než bylo to, které právě prožíval - ale tento zdánlivě retardující moment přesto obnovil Balajkovy tvůrčí síly a dal mimo jiné vzniknout románu, který je na přechodech mezi časem současným a minulým (konkrétně 14. stoletím) postaven.
Balajkův vypravěč a zároveň alter ego Kamil Padevět to v úvodu knihy formuluje poněkud vznosně, když říká, že chce "sklenout parabolu mezi vlastním a vyfabulovaným osudem". Balajka-Padevět však v první řadě věří, že právě mezi dobou po smrti císaře Karla IV., předznamenávající svou dekadencí konec středověku, a sedmdesátými lety 20. století lze vést logickou parabolu. Přesněji řečeno: v době, kdy v Čechách vrcholil spor mezi "trůnem" (králem Václavem IV.) a "oltářem" (arcibiskupem Janem z Jenštejna), leží podle Balajky prapočátek celonárodního úpadku, jenž po peripetiích, trvajících stovky let, rozložil národ v Padevětově době na atomy, devalvoval ho na pouhé obyvatelstvo, případně "lid", řečeno slovy vládnoucí strany, a zbavil ho jak vědomí historické souvislosti, tak zbytků charakteru.
Balajkova próza je ve svých esejistických pasážích příspěvkem k české charakterologii a může být v tom smyslu přiřazena k linii, již po vzniku Československa vytyčili třeba Durych (Ejhle člověk), Peroutka (Jací jsme) nebo Mahen (Kniha o českém charakteru). Je evidentní, že vypsat se z rozčarování českým marasmem a pokusit se ho historicky ukotvit bylo to stěžejní, oč Balajkovi při psaní jeho "historické fresky" šlo.
Na druhé straně však napsal také historickou prózu; dobu Václava IV. zachytil v širokém časovém i prostorovém rozpětí a osadil ji psychologicky zajímavou škálou lidských typů od zvolna rezignujících osobností, nesoucích na ramenou tíhu času (arcibiskup Jan z Jenštejna), až po jemně karikované postavy plebejského světa (zběhlý student teologie Tobiáš Šuspajtl). Dnes už si jen málokdo má důvod pamatovat, jak vypadal běžný český historický román v době, kdy vznikal také Balajkův opus. Nejenže zažité (a v ději proto jaksi samozřejmé) historické reálie nebyly u mnoha autorů silnou stránkou, ale stylový "historický" manýrismus prozrazoval, že jako vstupenka do "historie" některým romanopiscům posloužily nanejvýš letmo přečtené Vančurovy Obrazy z dějin národa českého. Balajkův text, s ohledem na dobu svého vzniku i bez tohoto ohledu, je proti tomu svým tónem překvapivě civilní, neefektní a zažitý.
Je to tedy próza nacházející se mezi žánry: autorské lavírování mezi časem minulým a současným se zdá zcela volné, i kompozice je rozvolněná a odmyslíme-li si (rovněž nepravidelné) střídání mezi dějovými kapitolami a dialogickými ("autentickými") intermezzy, nelze tady nalézt nic, co by se podobalo vnitřně komponovanému "řádu". Ani dobové události, u kterých čtenář podvědomě předpokládá, že budou mít v knize podstatný "dějový" význam, nejsou využity s tartasem patřícím epickým žánrům: žádný ze sporů Václava s Jenštejnem včetně politováníhodného zabití Johánka z Pomuku, ani královo věznění českými pány, ani žádná z jiných dramatických dobových epizod netvoří v románu "mezník". Balajka nefixuje uzlové body historie, ale usiluje navodit atmosféru jejího stejnosměrného plynutí. "Hra je rozehrána, ale zdaleka nekončí," může proto Balajka konstatovat v samém závěru a přestřihnout děj, aniž se dostavilo "vyvrcholení": svého cíle, ukázat ukotvení hrdiny v širokých časových souvislostech mnoha staletí, dosáhl nedějovými (úvahovými a kompozičními) prostředky. Balajkovu knihu nepsaly jeho historické znalosti ani literární talent, ale životní postoj.
Vedle toho se jeho "freska" dobře čte; vyprávění je nerobustní, jako by se pokoušelo vyjádřit křehkost gotických soch a deskových maleb z období krásného slohu. Autorovo literární vzdělání (Balajkovo jméno bylo koneckonců spojováno hlavně s autor-stvím populárních středoškolských Přehledných dějin literatury) mu dovolilo posílit dojem dobové autenticity třeba i tím, že jako málokterý autor mohl před očima čtenáře rozehrát různé dobové svátky, zvyky a podob-ně, s jejich lidovou slovesností (například studentskou beánii). A vším tím veselím, škorpením, hravostí i záští a více nebo méně vážně míněným lidským soupeřením po celou tu dobu prosvítá tušení mnohem horších událostí, které tento ještě jakoby symetrický a v podstatě srozumitelný svět smetou už za pár let, v husitských válkách.

Bohuš Balajka: Mezi trůnem a oltářem - Historická freska z doby Václava IV. Mladá fronta, Praha 1998, 432 stran, náklad a cena neuvedeny.
Autor:


Témata: Socha


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký spisovatel Dan Brown představil na knižním veletrhu ve Frankfurtu svou...
Šifru mistra Trumpa nezvládnu napsat ani já, vtipkoval Dan Brown

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Spisovatel Dan Brown je hvězdným hostem knižního veletrhu ve Frankfurtu, kde uvedl svou novinku Origin. Jeho příjezdu předcházely manévry podobné příjezdu...  celý článek

Z nového celobarevného vydání Domečku pro panenky
Český Sandman už má Domeček pro panenky celý v barvách

Zatímco první české vydání zdobil surreálný obraz domečku, to nynější na obalu doprovází doslova hororová panenka. Řeč je o druhé knize Sandmana nazvaná právě...  celý článek

Americká komička Amy Schumerová ve svém pořadu
Amy Schumerová zve na svůj pohřeb. Pít se bude moskevská mula

Dialogem se svou vaginou začíná knihu málokterá spisovatelka. Jenže Amy Schumerová není ledajaká autorka. Je to především komička a herečka, která si zakládá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.