RECENZE: Taneční romance Backstage opsala špatné vzory ještě hloupěji

Taneční styl zvaný streetdance mladí hrdinové bezesporu ovládají. Jenže to ještě neospravedlňuje vznik tak okatě špatného filmu, jakým je slovensko-český Backstage.

Opsat hloupé americké taneční romance typu Let’s Dance nemůže být žádná věda, zato opsat je do podoby ještě hloupější než originál, to už si žádá opravdu svébytný druh talentu.

Film Backstage, jenž měl slovenskou premiéru v půli března a do našich kin vejde ve čtvrtek, to dokázal. Námět dodal Dušan Rapoš, scénář Naďa Clontz; titulky dále zmiňují dvě dramaturgyně, šest producentů a bohužel na postu režie Andreu Sedláčkovou, třikrát nominovanou na Českého lva.

Přitom za výsledek se nemusí stydět pouze tanečníci z The Pastels, kteří již vystupují se známými zpěváky, choreografové některých výstupů plus autoři hudby Jan P. Muchow a Viktor Hazard – to vše pod podmínkou, že divák bezvýhradně miluje monotónní rytmus streetdance, jehož dunění může u jiných jedinců vyvolat migrénu.

Všechno ostatní selhává. Historka sice přesně sleduje americký vzor, tedy dorostenecké putování za taneční slávou proložené milostnými trampotami, ale ve dvou dalších obvyklých rovinách, sociální a mediální, se Backstage dostává až za hranu bezděčné parodie.

Taneční parta ze zapadlého slovenského podhůří zastoupí naráz chudobu, nezaměstnanost, drogy, romskou otázku, vzdor vůči zazobanému otci „privatizérovi“, úděl sirotka, dětský domov a nakonec i dojemný vzkaz z vězení s náznakem motivu v duchu hnutí MeToo, kdy postavy na plátně slzí a kino propuká v smích. Výchovný dovětek ze Spojených států už jen přilije poslední hořkou kapku do melodramatické břečky.

Ztraceno v dabingu

Totéž platí pro šablonu showbyznysu, kde cyničtí televizní magnáti, bulvární média a lačná reklama manipulují bezelstnými dětmi. Navíc po úvodu s hledáním taneční zkušebny v obrazově atraktivních prostředích, kdy nelze nevzpomenout na tančící svářečku z Flashdance, se většina děje odehrává na půdě televizní soutěže, budované po vzoru SuperStar od medailonků soutěžících k posílání hlasů. Nutně pak vyvstává otázka, proč chodit do kina na podívanou pro obrazovku.

Backstage

25 %

Slovensko / Česko, 2018, 90 min

Režie: Andrea Sedláčková

Scénář: Naďa Clontz, Andrea Sedláčková

Hrají: Mária Havranová, Tony Porucha, Ondrej Hraška, Kryštof Hádek, Ivana Chýlková, Judit Bárdos, Roman Luknár, Jan Maxián, Ben Cristovao, Tereza Gübelová, Ondrej Antálek, Igor Rattaj, Ina Gogálová, Filip Jankovič

Streamovací služby: Netflix

Kinobox: 34 %

IMDb: 4.2

Tím spíše, že už z podstaty v takovém filmu nemůže nikdo hrát dobře: ani Ivana Chýlková jako porotkyně, ani Kryštof Hádek coby režisér klání, natož mladí hrdinové, kteří se ztrácejí v umělohmotném a protismyslném dabingu. Proč sdělují česky: „Přijeli jsme vám ukázat, jak tancujeme u nás na Slovensku.“?

K dvaceti procentům za taneční stránku lze přidat ještě pět procent místo díků za milosrdnou metráž, nicméně na zdejší návštěvnost Backstage by si vsadil jenom hazardér. Přestože na Slovensku, kde jsou talentové reality show obecně úspěšnější než v Česku, mu k pozici domácího hitu roku stačilo necelých 55 tisíc diváků za pět týdnů.