Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Babyshambles: Jsme jako Sex Pistols, co hrají Beatles

  8:12aktualizováno  8:12
Před rokem byli nejnenáviděnější kapelou Velké Británie a na datum smrti Peta Dohertyho se uzavíraly sázky. Babyshambles šli údajně do sebe. Dostanou druhou šanci?

Babyshambles - Babyshambles - zleva Mick Wghitnall, Pete Doherty, Drew McConnell a Adam Ficek | foto: Archiv EMI

Babyshambles vyměnili kytaristu, omezili přísun chemikálií a po rozporně přijatém debutu si pokoušejí napravit reputaci novinkou Shotter´s Nation.

Tak copak je u Babyshambles nového?
Adam Ficek:
Hlavní změna je, že máme nového kytaristu, Patricka (Waldena) nahradil Mick (Whitnall). Mick se kolem kapely motal už delší dobu a pak došlo k tomu konfliktu... Jednoduše řečeno, Pat a Pete (Doherty) si vzájemně moc nesedli a dospělo to do bodu, kdy se to Pat rozhodl zabalit. A nejde jenom o personální změnu, hudbu to hodně ovlivnilo taky. Mickova hra na kytaru má hodně blízko k reggae a celkově je dost hozená do šedesátkového zvuku.

Takže kdo to uslyší, okamžitě pozná, že je to vlastně trochu jiná kapela, něž když s náma ještě hrával Patrick. Navíc máme teďka poměrně stabilní management, díky němuž se nám podařilo získat nahrávací smlouvu. Takže když se na nás teďka podíváš, vidíš... no řekněme trochu líp zorganizovanou hudební jednotku, než jsme byli dřív.

Pete Doherty: Zní to prostě skvěle. Vokály jsou mnohem čistší, víc přímočaré. Snažím se vyhnout takové té obecné frázi, že to předčí všechno, co jsem zatím natočil, ale je pravda, že jsem zatím nikdy neudělal desku, u které bych si mohl sednout a poslouchat ji od začátku až do konce, aniž by mě tam něco rušilo. Až teď. Prostě desku, kterou jenom posloucháš a užíváš si to.

Vy jste písničky z Shotter´s Nation nějdřív dlouho hráli živě a pak jste dokonce jejich demoverze vypustili na internet. Proč?
Adam:
Já bych to asi neoznačil za nějaký vědomý plány. V tu chvílí jsme sami neměli úplně jasno, jestli jsou to finální verze těch písniček a jestli je vůbec později budeme chtít dát na desku, což se ale nakonec ve většině případů stalo. A dá se říct, že jsou to ty stejné písničky, mají i stejná jména, ale když si je poslechneš, neřekl bych, že uslyšíš totéž, co najdeš na desce.

Pete: Proč jsme ty songy dali na net? A není to přesně to, co se od nás očekává? Nahraješ písničku, demo, prostě nový track a jseš na to pyšný a říkáš si, tohle je vážně dobrý a jestli by nebylo fajn dát děckám na net. Děcka – nemyslím malý děti, já tak prostě říkám lidem, ať je jim kolik chce – nám neustále píšou, ptají se nás na akordy, ptají se mě na texty a to mi vždycky připomene, že nás lidi berou jako kapelu, co má nějakou váhu a ne jenom jako nějaký doprovodný program.

Mick: Myslím, že dávat písničky na net jednoznačně má smysl. Lidi pak příjdou na koncert a znají většinu textů. Asi dva týdny poté, co jsme ty skladby dali na net, jsme vyrazili na šňůru a byl jsem překvapený, kolik lidí znalo u těch nových věcí texty. 

Micku, v čem je podle tebe tvůj největší přínos Babyshambles?
Mick:
Zhruba před rokem došly věci do bodu, kdy jsme se oba ocitli takříkajíc na hraně. Já jsem se tehdy z kapely na delší dobu stáhnul a Peteovi jsem řekl: Jestli to takhle povedeš dál, bude po tobě, chlape. A taky povídám, proč neskončíme s tím svinstvem a nevrátíme se k tomu, pro co jsme se narodili, a prostě nenatočíme pár klasických songů? Já totiž nechci, aby si lidi Petea pamatovali jako toho feťáka od Kate Moss, aby byl Andrew Ridgeley punku nebo něco podobnýho.

Hele, před rokem všechny noviny psaly o tom, že čekají, kdy Pete umře a takový blbosti, a to je přece děsivý! Chápete, já chci, aby se na Petea jednou vzpomínalo jako na vynikajícího muzikanta a podle mého názoru to nejlepší má teprve před sebou. Všichni sice šílí z Libertines, ale uvědomte si, že Peteovi je teprve osmadvacet a že je to skutečně výborný hudebník. Takže to hlavní, co jsem udělal, bylo, že jsem si ho vzal stranou a trochu mu promluvil do duše. A musím říct, že se Pete trochu zklidinil a dozrál i jako muzikant.

Jaký je rozdíl mezi novou deskou Shotter´s Nation a debutem Down In Albion?
Pete:
Podle mě Down In Albion začíná opravdu dobře, ale pak je tam nějaký zlom a najednou je z toho úplně jiná deska. Ona totiž vznikla na mnoha různých místech, lidi přicházeli a odcházeli a je to tam hodně slyšet. Třeba Pat na tři měsíce přerušil nahrávání a odjel, protože mu v té době zemřel otec. Ale tentokrát celá deska vznikla na jednom místě v relativně krátkém časovém období.

Kromě toho moje ruce tehdy taky nebyly v nejlepším stavu a můj hlas šel během natáčení několikrát do háje. Jednu dobu jsem dokonce nějakých šest měsíců nesměl mluvit, ale stejně jsem šel a zkusil natočit pár vokálů. Tentokrát byl můj hlas v pořádku a celkově jsem měl sám sebe víc pod kontrolou. A drželi jsme všichni pohromadě.

Drew, jsou podle tebe Babyshambles punková kapela?
Drew McConnell:
Když mluvím s lidmi, co o nás nikdy neslyšeli, s rodinou nebo známými rodičů mých kamarádů, vždycky se mě ptají, co vlastně dělám. A já jim říkám, že hraju v Babyshambles. A oni a co jako hrajete? A já vždycky říkám, no, my jsme něco jako Sex Pistols, kteří hrají písničky Beatles, což je podlě mě hodně dobrý popis toho, co dělají Babyshambles. Jsme punková kapela, řekl bych, ale máme v sobě ten tradiční britský skladatelský cit, který do toho punku přidáváme.

BABYSHAMBLES
Ještě než za sebou The Libertines zatáhli oponu, založil Pete Doherty Babyshambles. Trucpartu, s níž popouštěl uzdu svojí hudební vášni v době, kdy kvůli drogám nesměl hrát se svojí mateřskou kapelou a k níž se nadobro upnul poté, co se s Carlem Barâtem a zbytkem Libertines rozešel nadobro. Přestože jejich první desku Down In Albion produkoval Mick Jones z The Clash, úvodní duet La Belle et la Bête s Dohertym nazpívala jeho milá Kate Moss a singl Fuck Forever byl čtvrtý v hitparádě, kapela celkově spíš propadla.

Doherty byl u soudu nebo na detoxu častěji než na pódiu a kvůli svojí nespolehlivosti a častým slabým koncertním výkonům, způsobených silnou intoxikací nejen Dohertyho, si Babyshambles vysloužili nálepku nejhorší kapela ve Velké Británii. Reputaci si teď pokoušejí napravit druhou deskou Shotter´s Nation, kterou natočili se spolupracovníkem Morrisseyho, Kaiser Chiefs a The Cranberries, Stephenem Streetem.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Filter - Pohoda
Červencový Filter vybral 200 nejlepších zahraničních alb desetiletí

Redakce časopisu Filter nabízí ve velkém letním speciálu přehled nejlepších desek zahraničních alb vydaných v letech 2000 až 2009. Dál odhalí příběh songu...  celý článek

James Cole - Kapitán Láska
V listopadovém Filteru došlo i na lásku. Kapitána Lásku

Do Prahy míří s novinkami Editors a Air. Na cestě je i deksa Anety Langerové, s níž pomáhal Martin Ledvina. Všechna čtyři jména se vešla do aktuálního Filteru.  celý článek

AC/DC
Kam v březnu aneb Koncerty, které by vás neměly minout

Chladný březen přináší fůru akcí, při nichž se můžete řádně zapotit. Vyhotovili jsme pro vás itinerář koncertů, na kterých byste tento měsíc neměli chybět.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.