Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Babička s Chramostovou ztrácí půdu pod nohama

  9:49aktualizováno  9:49
Nebude asi náhoda, že pražské Národní divadlo zařadilo premiéru divadelní verze Babičky právě do předvánočního období. Celé to však je trochu složitější.

Babička - Vlasta Chramostová a Jana Preissová | foto: ND - Viktor Kronbauer

Inscenátoři v čele s režisérem J. A. Pitínským totiž vynaložili nepřehlédnutelné množství energie na to, aby ukázali, že Babička je dílem mnohem osudovějším, bojovnějším a konfliktnějším, než za jaké je obecně pokládána.

Kromě ryze divadelních prostředků přitom využívají i odkazy k neutěšenému životnímu příběhu Boženy Němcové. Neutrální ostatně není ani obsazení titulní role: vždyť Vlasta Chramostová má na svém hereckém kontě mimo jiné i Zprávu o pohřbívání v Čechách, inscenaci disidentského Bytového divadla, která nepoddajnou autorku Babičky vzdorovitě připomněla v mrtvolné atmosféře konce sedmdesátých let.

V Pitínského inscenaci udává tón hned první scéna. Namísto radostného příjezdu na Staré bělidlo totiž sledujeme ostrou debatu babičky s dcerou, plnou vzájemných hořkých výčitek a ústící spíše jen do náznaku smíření než do skutečné harmonie.

Stejně nezvykle laděné je i finále: na umírající babičku všichni vzpomínají v chladném a neosobním prostoru, evokujícím čekárnu moderní nemocnice - jako by zároveň s ní odcházel i starý, přes všechny potíže vřelý a srozumitelný svět. Poslední slova „Babička umřela“ pak řekne přímo do diváků Barunka, nápadně připomínající Boženu Němcovou.

Poněkud rozvleklé
Každé divadelní zpracování Babičky se musí vyrovnat s nedějovostí předlohy; tentokrát tím spíše, že inscenátoři víceméně ponechávají stranou původní rytmus, daný koloběhem ročních období, zvyků a prací.

Do popředí namísto toho v souladu s „bojovnou“ koncepcí vystupuje trojice ženských příběhů: babička, Viktorka i Kristla spojily svůj osud s vojákem, konfliktně a jakoby všemu navzdory. Jsou to však (s výjimkou Kristly a Jakuba) uzavřené příběhy, které se objevují jen jako vyprávění a dále zpomalují běh beztak poněkud rozvleklé inscenace.

Příliš nepomůže ani zálibné rozehrávání scén na způsob návštěvy myslivce a jeho syna nebo závěrečné svatby. Spolehlivou osou dění naštěstí zůstává babička Vlasty Chramostové, nepatetická a věcná. Stejně jako celá inscenace sice vyzařuje méně pohody, než bychom mohli očekávat, ale o to věrohodněji působí.

Pouhý záměr nestačí
Je zajímavé sledovat, jak režie využívá každou příležitost k předvedení odvrácené strany venkovské idyly (ani nemluvě o vlídně ironizující výtvarné stránce). Počínaje zlehčujícími situačními žertíky přes surové zmlácení vlezlého italského nápadníka až po přimyšlený potrat paní Proškové; celý první obraz ostatně uzavírá výmluvná Barunčina otázka: „Babičko, proč je na světě tolik neštěstí?“

Sympatický je i pokus „odromantizovat“ důležitou postavu Viktorky - ta má v podání Johanny Tesařové hodně daleko k zažité představě dojemně pomatené křehké krásky. Pouhý záměr však bohužel nestačí, Viktorčiny výstupy působí doslova bezradně a zvláště v závěru se nevyhnou ani nepříjemně efektní melodramatičnosti.

Je to bohužel problém, se kterým se Pitínského Babička potýká mnohem častěji, než by bylo zdrávo. Snahu zároveň postihnout harmonii idylické předlohy i její (byť pouze tušené) stíny lze totiž spíše racionálně odečítat než skutečně procítit; a zásahy do původní nálady jsou navzdory tomu natolik výrazné, že celek často ztrácí pevnou půdu pod nohama.

BOŽENA NĚMCOVÁ - Babička
Národní divadlo Praha, dramatizace Jan Antonín Pitínský a Lenka Kolihová-Havlíková na motivy scénáře Růženy Pohorské. Režie Jan Antonín Pitínský. Premiéra 13. prosince 2007, délka představení 210 minut.
Hodnocení MF DNES: 50%

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Eva Salzmannová v jediné roli kusu Jasno lepo podstín zhyna
RECENZE: Eva Salzmannová hraje ulepeného pobudu v šusťákovce

Jasno lepo podstín zhyna. Po podivným názvem se skrývá velký výkon Evy Salzmannové, která se skvěle vypořádala s náročným monodramatem v pražské MeetFactory.  celý článek

Ze zkoušek ústeckého kusu Život je krásnej
RECENZE: Život je krásnej. I přes ty problémy s početím či odpor k sexu

Krásní lidé žijí krásné životy. Někdy se jim ale stane, že ten pocit nemají. Tak uvádí ústecké Činoherní studio svou nejnovější premiéru, kterou je autorská...  celý článek

Lucie Bílá během zkoušek muzikálu Sestra v akci
Už nechci na jevišti umírat, říká Lucie Bílá. Vybrala si Sestru v akci

Je to napsané přesně pro mne, říká Lucie Bílá o muzikálové Sestře v akci. V nové roli se poprvé předvede ve čtvrtek večer.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.