Autobus hosty svážel do pár desítek kilometrů vzdáleného Antibes. Ti, kteří ukázali pozvánku a jejichž jména na seznamu byla odškrtnuta, dostali v autobusu žlutý papír, na němž stálo, aby se ještě prokázali všemi dokumenty na místě.
Není divu: Hotel du Cap patří k nejluxusnějším místům na Riviéře, kde pobývají ty nejvýznačnější, tudíž nejvíce chráněné hvězdy. Hotelová restaurace Eden si zaslouží i své jméno: cesta k ní vede nádherným parkem plným vůně pinií a na terase se otevře divukrásný pohled na záliv obklopující mys, na němž hotel stojí.
Mezi hosty recepce sestoupili na chvilku nejen tvůrce a jeho žena Arsiné Khanjianová, představitelka jedné z ústředních postav, ale i Charles Aznavour, který tady v Cannes právě oslavil sedmdesáté osmé narozeniny. V Araratu představuje slavný francouzský šansoniér a herec arménského původu režiséra, který natáčí film o systematické genocidě arménského obyvatelstva ve východním Turecku za první světové války.
Reakce na film uváděný v Cannes mimo soutěž se rozcházejí. Je pravda, že Egoyan zřejmě už definitivně opustil osobitý styl svých raných děl, aby se v komplikovaném příběhu vrstvícím několik časových rovin vyrovnal s vlastním vztahem k národu svých předků a zamyslel se nad kořeny prastarých záští mezi etniky.
"Myslím, že Ararat chce víc mluvit o nesmyslnosti vzájemné nenávisti mezi dnešními Armény a Turky než je provokovat ke krajním postojům ve výkladu dějin," domnívá se smířlivě Aznavour. Zdůraznil, že je stoprocentní Francouz a zároveň stoprocentní Armén a že ve filmu chtěl být hlavně stoprocentním hercem. "Má matka mě nevychovávala v nenávisti ke kultuře tureckého národa," dodává - nicméně připouští, že Ararat patrně vyvolá polemický ohlas právě v Turecku.
V Hotelu du Cap se ubytoval i Leonardo DiCaprio, který společně s Cameron Diazovou přijel kvůli propagaci filmu Martina Scorseseho Newyorské gangy. Slavný americký režisér je letos předsedou poroty, jež hodnotí krátké filmy mladých talentů, a přivezl do Cannes jen dvacetiminutovou ukázku svého nového díla.
Film vycházející z předlohy amerického novináře Herberta Asburyho z roku 1927 se natáčel od roku 1999 a doposud stál 103 milionů dolarů. Do kin měl být uveden loni v prosinci, ale události 11. září jeho premiéru posunuly, neboť odporuje obrazu hrdinného, tragicky postiženého New Yorku.
"Náš příběh totiž hovoří o prohnilém, bigotním a násilnickém New Yorku," říká režisér. "O srážkách mezi těmi, kdo se pokládali za rodilé Američany už několikáté generace, potomky Holanďanů, Němců, Angličanů, a novou generací přistěhovalců, pocházejících ponejvíc z katolických zemí."
Mnoho nového však tvůrci ani herci na tiskové konferenci beztak neřekli. "Božský" Leonardo hraje v příběhu z 19. století mladého Američana irského původu, hodlajícího pomstít zavražděného otce. "Přijel jsem, protože mě Martin potřeboval," sdělil lakonicky důvod své cesty do Cannes, kde byl naposled rok po návštěvě karlovarského festivalu - také ještě s babičkou, která ho tehdy na cestách všude doprovázela.
