Zajímavé i potěšitelné je, že běžní diváci na Ryana chodí.
Možná odvracejí oči, možná si pak dají nalít něco ostřejšího (tak si tenhle vedlejší účinek pochvalovali v barech tuzemských kin), ale chodí. Nejčerstvější žebříček severoamerických tržeb zaokrouhlil jeho souhrnnou částku ze vstupného na 210 milionů dolarů. Zamilovaný Shakespeare, v němž se zabíjí pouze na divadle, má po patnácti týdnech vyděláno 73 milionů, Život je krásný nasbíral po dvaadvaceti týdnech téměř 36 milionů dolarů.
Jistě, čerstvé trofeje mohou ještě hodně změnit. A už vůbec se nesluší poměřovat kvalitu penězi. Přesto se zdá, že se na sladkobolné vlně posledních oscarových ročníků američtí akademici nesou už příliš dlouho. Filmové zaklínadlo "chceme lidský příběh" se rozrostlo o požadavek harmonie a lásky. Kdyby se ovšem tímhle módním diktátem tvůrci řídili doslova, Schindlerův seznam by končil svatbou, na níž by mrtvý Ryan ožil a zatančil si s maminkou onoho kluka, kterého spasí americký tank ve filmu Život je krásný. Chvála bohu, takhle to nesepíše ani sebezamilovanější Shakespeare!