Z předchozích Avengers z roku 2012 si „dvojka“ ponechala dvě opory: Iron Mana a Hulka neboli Roberta Downeyho Jr. a Marka Ruffala. Bohužel prvnímu ubrala na vtipných hláškách a druhému naložila břímě tklivé romance s postavou Scarlett Johanssonové.
Zápletka těží z vděčných experimentů s umělou inteligencí, pro niž by však tvůrci už mohli vymyslet originálnější tvar než blikající změť. Ani Ultron neděsí kovovým zevnějškem, parádního padoucha z něj dělá spíše barva hlasu Jamese Spadera.
Hlavně z filmu čiší, že režisér Joss Whedon občas podráží nohy scenáristovi Jossovi Whedonovi a naopak. Řídký děj nastavuje únavnými úvahami a ještě otravnějšími průniky do paměti hrdinů. Načež spěchá od akce k akci, aniž stihne souboje vyšperkovat.
Sto čtyřicet minut filmu je sto čtyřicet minut triků, nic víc. Město stoupající ve finále do výšin či hry s Thorovým kladivem potěší, ale umělost atrakce ubíjí. V cirkusu se může urvat medvěd nebo záchranná síť, Avengers nemají čím překvapit. Ani tržbami.
