Autorka Harryho Pottera: Osmý díl nečekejte!

  • 10
Blonďatou spisovatelku Joanne Kathleen Rowlingovou zná celý svět. Díky knížkám o malém čaroději Harry Potterovi se zapsala do dějin jako autorka, která na svém díle nejrychleji zbohatla. Knihy pro děti jí vynesly tolik, že by si klidně může koupit, co ji napadne. Třeba třicet tisíc automobilů značky Škoda.

Všechno jednou končí. S čarodějem Harry Potterem, který okouzlil planetu, to není jiné. Jeho duchovní matka, sedmatřicetiletá spisovatelka Joanne Kathleen Rowlingová, řekla dost. „S osmým dílem nepočítejte,“ vzkázala světu přes svého agenta.

Ale fanoušci zatím plakat nemusí, k osmému dílu je ještě daleko. Rowlingová se ve smlouvě zavázala k sedmi pokračováním a dosud vydala pouze čtyři. Další díl s názvem Harry Potter a Řád Fénixe dokončí zkraje příštího roku.

Nicméně už ty předchozí čtyři knížky jí zajistily slušné živobytí. Nedávno proběhla informace, že Rowlingová už má skoro tolik jako britská královna.

A co na to autorka? Nikdy se neměla lépe. Dokonce si našla nového, o šest let mladšího muže, anesteziologa Neila Murraye. Pohár štěstí by se měl naplnit příští rok na jaře, kdy se Rowlingové narodí druhé dítě. Přirozeně teď na mateřství myslí mnohem víc než na práci.

Portrét J. K. Rowlingové najdete ZDE.

„Joanne už má začátek, prostředek i konec,“ povzbudila nedočkavé čtenáře spisovatelčina mluvčí Rebecca Saltová. „Víc času knize jenom prospěje, Rowlingová nepíše žádnou novelku,“ vysvětlovala agentka zpoždění, neboť autorka měla odevzdat rukopis před šestnácti měsíci.

Tři roky po soudech
Za prodlení může i vleklé soudní řízení, v němž se spisovatelka musela bránit nařčení z opisování.

„Pottera jsem vymyslela já,“ tvrdila u soudu Američanka Nancy Stoufferová, která před patnácti lety vydala dětskou knihu Larry a Lilly Poterrovi. Shoda jmen, napadne každého.

Málokdo se Stoufferové divil. Takovou příležitost si přece nemohla nechat ujít, protože kolem dvanáctiletého studenta čarodějnictví, který vynikal ve hře famfrpál, začaly létat velké peníze.

„Potteromanie“ se dala směle přirovnat k šílenství kolem Beatles v šedesátých letech. A díky protřelým marketingovým manažerům je dokonce překonala.

Harry Potter byl jako postava z vesmíru. Dokud se o něm nevědělo, nikomu nechyběl, ale jakmile byl jednou tady, všichni ho chtěli. Žádný pohádkový hrdina si nezískal tolik fanoušků za tak krátkou dobu. Ani před ním a zatím ani po něm.

Vždyť i u nás si knížky o dobrodružství kouzlícího sirotka koupilo přes půl milionů čtenářů a na celém světě jich bylo přes sto čtyřicet milionů. Je to tolik, že počet výtisků by stačil, aby jej měl každý Rus včetně kojenců a batolat. Právě tolik lidí si koupilo knihu Rowlingové.

Jen pro srovnání, legendárního Pána Prstenů od Tolkiena se prodalo o čtyřicet milionů výtisků méně, jenže co Tolkienovu nakladateli trvalo padesát let, Rowlingová stihla za pět.

Američanka Stoufferová ji za to tahala po soudech dlouhé tři roky, protože i ona si chtěla ukrojit kousek ze zlatého koláče s ozdobným nápisem Harry Potter. Ovšem... přepočítala se.

Soud sice uznal, že Harry nosil rozčepýřené vlasy a také dioptrické brýle stejně jako americký Larry, ale to bylo vše. Soudce uložil Stoufferové povinnost zaplatit náklady řízení, a navrch ještě pokutu padesát tisíc dolarů za lhaní, falšování důkazů a ovlivňování svědků.

Popelka? Na to zapomeňte
O Rowlingové se vůbec dost psalo. Noviny ji nejčastěji srovnávaly s Popelkou, která přes noc ke štěstí přišla. Ale Rowlingovou z bídy nevytáhlo žádné rozpustilé princátko, nýbrž nápad, jaký přichází jednou za sto let.

Myšlenku napsat knížku o malém kouzelníkovi dostala ve vlaku na cestě z Londýna do Manchesteru.

Ostatně každý okamžik, který se zapsal do dějin, musí mít svůj příběh. Rowlingová byla na podpoře, žila v malém bytě a nejvíc ji štvalo, že do propasti chudoby táhne i svou malou dcerku Jessiku, kterou si přivezla z rozvráceného, ani ne ročního manželství s portugalským učitelem Jorgem Arantesem. Rowlingová poznala příliš pozdě, že se k sobě nehodí.

Ze severoportugalského Porta, kde učila angličtinu, se vrátila do chladu svého bytečku ve vlhkém Edinburghu.

A tak psala a psala. Psala tak dlouho, až si vydělala 226 milionů liber, získala postavení jedné z nejbohatších žen v zemi a také ženy s největším ročním příjmem.

Jen díky procentům z prodejů a promítání filmů ji na kontě přibude šest set tisíc liber měsíčně. Představte si to: jako kdyby dvanáctkrát za rok vyhrála hlavní cenu ve sportce. Má dokonce víc než Madonna. A opět: zatímco Madonna bojuje v hitparádách patnáct let, Rowlingovou ještě před pěti lety nikdo neznal. Dnes má Rowlingová vlastní kolonku v britské encyklopedii Brittanica, která vychází dlouhých 234 let.

Závidíte? Není to nic pěkného, ale nejste sami.

Málokterý spisovatel se může pochlubit, že by ho během jednoho jediného roku chtělo tolik kritiků zadupat do země. Členové Církve Kristova společenství v Novém Mexiku dokonce její knihy pálili, protože prý urážely Boha, a jeden rakouský katolický farář dokonce přirovnal Harryho Pottera k dílu Satanovu.

Paličatá jako žádná jiná
Rowlingová musí být vynikající spisovatelka. Jak jinak si lze vysvětlit statistiky a průzkumy veřejného mínění. Britové například zvolili Pottera knihou roku. Rowlingové daly hlasy nejen děti, ale i jejich rodiče. A další úspěchy se jen valily.

Film natočený podle prvního dílu Harry Potter a Kámen mudrců vydělal 900 milionů dolarů za rok. Jen Titanic dokázal vytáhnout z kapes diváků víc. Jenže ten neměl pokračování a druhý díl Harryho Pottera je na spadnutí. Premiéru v Británii a Spojených státech má 15. listopadu.

Co Rowlingovou přivedlo k takovému úspěchu? Náhoda? Talent? Štěstí? Od všeho jistě něco. Čím se však Rowlingová zapsala do paměti obchodních partnerů, je jiná její vlastnost: tvrdohlavost. Tak tvrdohlavou ženskou totiž britská beletrie zatím nepotkala.

Když Rowlingová prodala v roce 1998 filmová práva na svého čaroděje společnosti Warner Bros, vyhradila si, aby nešlo o kreslený, nýbrž hraný film, a aby jí filmaři předložili scénář ke schválení. Vymínila si dokonce, že hlavního hrdinu nebude hrát Američan, nýbrž Brit.

Díky této podmínce také od zájmu zfilmovat Harryho Pottera odstoupil Steven Spielberg, který si pro roli uličnického čaroděje vyhlédl Haleye Joela Osmenta, známého ze snímku Šestý smysl. Navíc chtěl přenést děj do Ameriky, a to Rowlingová nepřipustila.

Spielberg, než aby se dohadoval s paličatou autorkou, raději odletěl za oceán a s Osmentem si natočil vlastní film A. I. Umělá inteligence. Harryho Pottera nakonec točil Chris Columbus. Producenti se ani netajili důvodem, proč si vybrali právě jeho. Ten bude poslouchat, prohlásili.

Ale Spielberg na Harryho úplně nezanevřel a nedávno označil třetí potterovskou knihu za naprosto geniální. „Kdyby mi ji nabídli, souhlasil bych,“ řekl takticky.

Tvrdost, s jakou dokáže Rowlingová jednat, se snesla i na hlavu švédského veřejnoprávního rozhlasu. Stalo se tak poté, co rozhlas, nic zlého netuše, začal vysílat úryvky z jejích knih jako čtení na pokračování. Rowlingová se strašně rozzlobila, rozhlas přirovnala k pirátům a zakázala, aby se o čtení ještě někdy pokusil. Pravda je, že švédské právo o zákazu čtení autorských děl v rádiu nic neříká.

Rowlingová má prostě jistou ruku. Zdá se, že na co sáhne, to se jí povede. Že by na té pohádce o Popelce nakonec přece jen něco bylo?

Nejlépe to asi vyjádřil její životopisec Angličan Sean Smith, který v závěrečné kapitole její biografie napsal: „Byl jsem přesvědčen, že J. K. Rowlingová je zajímavější než její výtvor Harry Potter. A za tím si stojím.“

Spisovatelka J. K. Rowlingová

Britští herci Daniel Radcliffe (vlevo) a Emma Watsonová (vpravo) a spisovatelka J. K. Rowlingová na londýnské premiéře filmu Harry Potter a Tajemná komnata, 3. listopadu 2002.